Zařízení na čtení elektronických knih se postupně zabydlují v portfoliu zajímavých technických hraček. Zároveň roste i mediální pozornost věnovaná elektronickému inkoustu, a tím i informovanost veřejnosti.

Pětina uvažuje o nákupu do roka

Na postoj k těmto zařízením má pak velký vliv doporučení známých, kteří mají s elektronickým čtením vlastní zkušenosti. Z výzkumu agentury Mediasearch vyplynulo, že zhruba pětina respondentů uvažuje o koupi čtečky v horizontu jednoho roku, dalších deset procent uvažuje spíše jen o tabletu.

Paralelně se zlepšuje nabídka těchto zařízení v obchodech s elektronikou, a to jak produktová, tak i cenová. Přesto se stále jedná o relativně drahé zařízení – zvláště pokud zvažujeme i tablet, jehož všestrannost vyhovuje více zejména nejmladší generaci.

Podmínkou masového užívání je nižší cena

Na základě výsledků výzkumu lze očekávat případné masové rozšíření až se znatelným zlevněním těchto přístrojů. Zájemci totiž uvádějí poměrně nízká cenová očekávání u elektronických knih a jejich čteček.

Tištěná publikace v ceně 300 Kč by v elektronické formě měla stát maximálně sto korun. Za čtečku by pak lidé byli ochotni dát tak tisícovku, nejvíce tisíce tři.

Další rozšíření elektronických knih a čteček by mohla komplikovat i nekompatibilita formátů a programů, jejichž pomocí se text převádí do čtečky konkrétního výrobce.

„Zajímavá bude i problematika autorských práv, i když běžný uživatel, pokud nebude muset, je řešit nebude,“ myslí si Alena Ivánková z Mediasearch.

Co ho podle ní ale naopak bude zajímat, je široká nabídka elektronických knih, nejlépe v kvalitní češtině a grafice. Zde záleží na iniciativě a aktivním přístupu nakladatelství, která mohou zareagovat, nebo trh brzdit.