Článek
Autoři studie po dobu více než jedenácti let zkoumali pracovní návyky zhruba šesti tisíc státních úředníků ve Velké Británii. Během této doby 369 sledovaných zaměstnanců zemřelo na choroby selhání srdce.
Je třeba posoudit i další faktory
Jak uvedla vedoucí výzkumu, doktorka Marianna Virtanenová z Finského institutu pracovního zdraví v Helsinkách, která zároveň působí na University College v Londýně, „spojitost mezi dlouhou pracovní dobou a srdečními chorobami byla prokázána nezávisle na takových rizikových faktorech, jako jsou nadváha, kouření nebo vysoký cholesterol“.
Zároveň však připustila, že je potřeba další výzkum k posouzení vlivu i jiných faktorů – deprese nebo cukrovky druhého typu.
Soutěživí jedinci jsou rizikoví
I když souvislost mezi přesčasovou prací a výskytem srdečních chorob byla jednoznačně prokázána, nebylo přesně zjištěno, co konkrétně problém způsobuje.
Spojitost mezi dlouhou pracovní dobou a srdečními chorobami byla prokázána nezávisle na takových rizikových faktorech, jako jsou nadváha, kouření nebo vysoký cholesterol.
Tým doktorky Virtanenové soudí, že to může souviset s faktem, že lidé pracující přesčas spadají z hlediska osobnostního dělení do tzv. skupiny A.
Sem patří jedinci se zvýšenou agresivitou, soutěživostí, lidé zaměření na čas a všeobecně nepřátelští.
„Tito lidé mohou projevovat známky deprese a úzkosti, trpí nedostatkem spánku nebo nemají čas se před spaním uvolnit,“ uvádí zpráva.