Zaměstnanci náleží ze zákonných důvodů odstupné, které je však postiženo exekucí. Jak je to s výplatou podpory v nezaměstnanosti, když ve skutečnosti např. celé odstupné spolkne exekuce?

Od 1. 1. 2011 obsahuje zákon o zaměstnanosti ustanovení, které dobu, od které je možné poskytnout podporu v nezaměstnanosti, váže na nárok na odstupné. Podpora v nezaměstnanosti je totiž uchazeči o zaměstnání vyplácena až po uplynutí doby (počtu měsíců), která odpovídá počtu průměrných výdělků odstupného, na které zaměstnanci vznikl nárok. Do tohoto počtu průměrných výdělků se však zahrnuje pouze zákonné odstupné - je-li zaměstnanci vyplaceno navýšené odstupné (např. podle kolektivní smlouvy nebo pracovní smlouvy), k tomuto navýšení se již nepřihlíží. Podpora v nezaměstnanosti je tak při nároku na odstupné úřadem práce hrazena nejdříve po 3, resp. 12 měsících po skončení pracovního poměru.

S výjimkou posunutí vyplácení podpory v nezaměstnanosti zůstávají všechny postupy a práva zachovány, tedy na úřad práce se uchazeč může přihlásit ihned po skončení pracovního poměru, úřad mu pomůže s hledáním zaměstnání a v průběhu registrace nebude muset platit zdravotní pojištění. Tento odklad také nemá vliv na délku poskytování podpory v nezaměstnanosti.

Příklad

Se zaměstnancem ve věku 51 let je rozvázán pracovní poměr výpovědí z důvodu nadbytečnosti, má tedy ze zákona nárok na tříměsíční odstupné. Výpovědní doba uplyne 31. 5. 2011. Podporu v nezaměstnanosti tak začne pobírat až od 1. 9. 2011. Bude mu vyplácena po dobu 8 měsíců, tj. maximálně do 30. 4. 2012.

Posunutí podpory při pouhém nároku na odstupné

Velmi problematickým bodem této úpravy je fakt, že zákonodárce vůbec nezohledňuje, zda bylo či nebylo odstupné zaměstnanci skutečně vyplaceno. K tomu, aby úřad práce vyplácení podpory v nezaměstnanosti posunul, stačí, že zaměstnanci na odstupné vznikl pouhý nárok.

Přijdete-li tedy kvůli exekuci o odstupné, podpora vám bude vyplácena až po uplynutí 3 nebo 12 měsíců, protože nárok na odstupné vám přeci vznikl. V praxi kvůli této úpravě dochází mnohdy k ještě absurdnějším situacím, kdy například zaměstnanec okamžitě zruší pracovní poměr pro neplacení mzdy, zaměstnavatel mu však odstupné neuhradí a zaměstnanec ho tak bude muset soudně vymáhat. Ocitne se tedy nejen bez mzdy a odstupného, ale i bez podpory v nezaměstnanosti, navíc s dalšími náklady na soudní řízení vedené za účelem vymáhání dlužné mzdy a odstupného.

Novela zákona o zaměstnanosti týkající se podpory v nezaměstnanosti byla sice zrušena nálezem Ústavního soudu ke dni 31. 12. 2011, avšak nový návrh, již předložený ke schválení Poslanecké sněmovně, ho opět vrací do platného právního řádu. Tento návrh bohužel problematické ustanovení ohledně odkladu vyplácení podpory na základě pouhého nároku na odstupné nijak nemění.

Co dělat, když nemáte odstupné ani podporu

Pokud vaše příjmy po skončení zaměstnání nestačí k zabezpečení základních životních potřeb, můžete využít systému pomoci v hmotné nouzi. Na sociálním odboru obecního úřadu v místě vašeho trvalého pobytu lze v jeho rámci zažádat o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení či mimořádnou okamžitou pomoc.

Pokud zaměstnavatel nevyplatil odstupné proto, že se octnul v insolvenčním řízení, lze požádat o uspokojení mzdových nároků úřad práce.

Na dnešní dotaz odpovídaly Barbora Suchá a Kateřina Beňasová, advokátní kancelář Randl Partners, člen Ius Laboris.

Máte nějaký dotaz z oblasti vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? Stručně jej popište a zašlete na e-mail kariera@novinky.cz. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete v rubrice Kariéra i s odpověďmi renomovaných odborníků. Nepište ale přímo na adresu advokátní kanceláře, kterou vidíte v tomto textu! Agendu spojenou s dotazy do Poradny vyřizuje pouze redakce Novinek.cz