Článek
Nejobvyklejšími formami flexibilního úvazku jsou zkrácený úvazek (v 60 %), pružná pracovní doba (ve 45 %) a kombinace práce z domova s prací v zaměstnání (ve 14 %). V celkovém průměru je však zkrácený úvazek poskytován jen 1 % zaměstnanců, pružná pracovní doba je naopak nejrozšířenější.
Flexi úvazky jsou určeny především řadovým zaměstnancům (73 %) a střednímu a vyššímu managementu (36 %). Poněkud v pozadí je nižší management (26 %). Firmy nejčastěji nabízejí flexibilní úvazky v odborných a specializovaných profesích (58 %), v dělnických a řemeslnických profesích (51 %) a pro administrativní činnost (46 %). Z hlediska geografického je vidět, že nejčastěji jsou flexibilní úvazky aplikovány v Praze a ve Středočeském kraji.
Firmy mnohdy chytračí
Přes celkový patrný růst trhu práce, který jde ruku v ruce s oživením celé ekonomiky, se však doposud nedaří, aby tuzemské firmy považovaly zkrácené úvazky za dlouhodobý přínos a preferovanou alternativu při hledání cest, jak vhodně využívat pracovní sílu.
„To si lze vysvětlovat tím, že firmy na českém trhu bohužel reagují pouze na aktuální situaci na trhu a podle té upravují svou personální strategii. Tedy že se jim hodily alternativní pracovní úvazky hlavně v době krize, kdy najímaly pracovní sílu dle aktuální potřeby,“ uvedl Petr Skondrojanis, manažer rozvoje platformy flexibilních úvazků společnosti LMC.
Podle něj firmy nyní cítí zklidnění ekonomického prostředí a vracejí se k obvyklému zaměstnávání lidí na hlavní pracovní poměr.
Usnadnit uplatnění na trhu práce
V Česku by tak mohlo dojít k situaci, kdy by byla promrhána šance větším způsobem diverzifikovat lokální pracovní trh a obohatit ho právě o krátké úvazky a jiné alternativní formy práce. To by se mohlo vymstít v budoucnu, protože budeme mít problém s rostoucí nezaměstnaností určitých demografických skupin. Mezi ně patří lidé starší 50 let, rodiče, studenti a absolventi škol. Ti všichni už nyní nemají jednoduché uplatnění na trhu práce.
