V případě udržení limitů těžby jim hrozí ztráta zaměstnání. Podle svého předáka Jaromíra Franty odboráři sice nevylučují demonstrace, ale v nejbližším období budou spíš hledat politickou podporu.

„Na uhlí netrváme, pokud se nebude těžit, chceme pracovní místa pro lidi, kteří by přišli o práci. Když se limity neprolomí, pak trváme na komplexním řešení situace, zejména podporou vzniku nových míst. Nechceme, aby se nezaměstnanost ve strukturálně postiženém regionu dostala na 25–27 %,“ uvedl ve čtvrtek.

Podle odboráře Jiřího Cingra požadují horníci odstranění politické překážky, za kterou považují vládní usnesení o limitech těžby z roku 1991. „Nechme těžaře postupovat podle horního zákona,“ vyzval. Pokud by z legislativy zmizely vyvlastňovací paragrafy, ztratily by limity svůj současný význam. S lidmi v ohrožených obcích by se těžaři museli domluvit. Kdyby jim nenabídli dostatečnou kompenzaci za zničení domova, netěžilo by se.

Podle odborářů by 95 % lidí z ohrožených sídel těžební společnosti svůj majetek prodalo a uvolnilo tak cestu velkostrojům. Proti tvrzení odborů stojí výsledek referenda obyvatel obou sídel, kteří se v drtivé většině vyslovili proti likvidaci svých domovů, a také odmítavý postoj tamní radnice.

Uhlí se skloňuje nejen v souvislosti s energetikou, ale zejména se systémem dálkového vytápění. Centralizované zdroje zajišťují teplo pro téměř pět miliónů obyvatel Česka.
Odpůrci prolomení limitů upozorňují, že další pokračování povrchové těžby není jen otázkou likvidace obce Horní Jiřetín, ale také kvality života obyvatel okolních měst, zejména Litvínova.

K nejzarytějším zastáncům zachování limitů patří jeho starosta Milan Štovíček (VV). Už dříve upozornil, že se odboráři snaží zastřít skutečnost, že dvacet let platnosti usnesení o limitech nejednali o jiném uplatnění zaměstnanců těžební firmy v dostatečném předstihu. Ti se hájí, že trh práce na Mostecku nenabízí dost pracovních příležitostí.