Článek
Co čeká pracoviště, která zaměstnávají požadovaných 50 procent OZP a skutečně něco konkrétního vyrábějí?
Připravované legislativní změny jsou ve stadiu analýzy daných problémů a procházejí vnitřní diskusí na MPSV. Pokud by se skutečně zrušila možnost plnit povinný podíl zaměstnáváním osob se zdravotním postižením odběrem výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením, existuje celá řada dalších podpor těchto zaměstnavatelů.
Jedná se o nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, tedy o možnost získání příspěvků na zřizování nových pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením (tzv. chráněné pracovní dílny) a příspěvků na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny.
Dále má každý zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením nárok na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tento příspěvek je poskytován ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na osobu se zdravotním postižením (v maximální částce 8000 Kč měsíčně).
Dále si může zaměstnavatel snížit daň z příjmů o částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a o částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením (na základě § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů).
Nebude přímá podpora chráněných dílen a dalších podobných pracovišť pro stát dražší řešení?
Nikoliv. Úřady práce rozhodují o rozdělení prostředků aktivní politiky zaměstnanosti mezi jednotlivé nástroje (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, chráněné pracovní dílny). Dle konkrétní situace tedy mohou více prostředků nasměrovat do chráněných pracovních dílen.
Co čeká postižené, pro které se kvůli zrušení náhradního plnění už nenajde práce?
Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu zůstane zachována. V případě zrušení jedné z forem plnění povinného podílu – „odběr výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů OZP“ – se rozdělí plnění mezi zbývající dvě formy, tj. „přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením“ a „odvod do státního rozpočtu“.
Tato změna by tedy měla přinést efekt zvyšování zaměstnanosti osob se zdravotním postižením na volném trhu práce.