„Počet pracovníků dnes už není rozhodující ukazatel kvality a úspěšnosti firem,“ tvrdí Kohoutek. „Pokles zaměstnanosti neznamená, že si textilní průmysl vede špatně. Když začnete poměřovat výkonnost odvětví produktivitou práce, tak ta se za posledních deset let zvýšila třikrát a od roku 1990 pětkrát. Tržby zůstaly na stejné výši,“ říká prezident ATOK.

Malé firmy jsou úspěšné

Jak dále upozorňuje Kohoutek, zásadně se mění struktura textilního průmyslu, což je dáno globalizací a mezinárodním trhem s textilem. „Prohlubuje se to, co se dá nazvat dělbou práce. Přestáváme dělat polotovary a výrobky, které umějí někde jinde dělat levněji. Necháváme si činnosti, které nesou přidanou hodnotu. To je celosvětový trend, kterým rovněž procházíme. Z modelu výrobních firem jsme přešli do výrobně obchodních a do obchodních. Více obchodujeme, méně vyrábíme,“ dodává prezident ATOK.

Textil vyrábí v Česku přes 500 velkých firem. Členy ATOK jsou ale i na dva tisíce firem, které mají méně než dvacet zaměstnanců. Většinou jde o prosperující firmy. Malé úspěšné firmy stojí podle Kohoutka především na nápadech a kvalitě. Proto jim stačí zaměstnávat málo lidí. Firmy si samy zajišťují design, logistiku, obchod. Vyrábět si nechávají tam, kde je to nejlevnější. Často sázejí na kvalitní malosériovou výrobu špičkového designu, například na výrobu spodního prádla.

Dovážíme téměř všechny suroviny

Textilky v Čechách jsou téměř stoprocentně závislé na dovozu surovin a materiálů. V České republice zanikly v minulých létech téměř všechny přádelny. Přispěl k tomu i růst cen elektrické energie, přádelny jsou energeticky velmi náročné. Přízi nyní kupujeme například z Indie či Pákistánu. Některé firmy kupují i tkaniny a pak je dál upravují. V Česku zemědělci z cenových důvodů opustili například pěstování lnu, který se na začátku devadesátých let pěstoval na 14 000 hektarech. Pro ekonomickou nerentabilitu skončila i výroba chemických vláken.

Mezi české textilní firmy s miliardovým obratem a evropským významem patří například Juta či Pegas Znojmo, který zajištuje výrobu technického rouna do vložek, plenek atd.

Juta expanduje

Největší česká textilka Juta ze Dvora Králové nad Labem například plánuje spustit vlastní výrobu podstřešních fólií ve Velké Británii. Na tamním trhu, kde je v prodeji těchto materiálů pro stavebnictví jedničkou, předpokládá zdvojnásobení tržeb. Dosud Juta vyráběla výhradně v Česku, kde má 14 továren.

Mezi významné firmy patří Veba Broumov, která vyrábí speciální brokát, který vyváží do Afriky, dále Nová Mosilana, která vyrábí vlněné tkaniny.

Velké obchodní obraty mají i zmíněné malé firmy, které si udržují špičkový design, trhy, a s úspěchem prodávají košile, spodní prádlo, víkendové oblečení, společenské obleky. Mezi úspěšné firmy patří značky Blažek, Buschman, Pietro Fillipi atd.

Na nedostatek zakázek si nemohou stěžovat ani firmy, které vyrábějí technické textilie. Ty vznikají textilními technologiemi, ale jsou určeny k dalšímu průmyslovému zpracování. Textil v současnosti umí nahradit kov, beton, textil najdete pod dálnicemi i přehradami.

Také stromky určené k sázení jsou obalované speciálními textiliemi, které se v zemi rozpustí. Implantány pro zdravotnictví jsou vlastně textilní výrobky, suchý zip je textilní výrobek.

S novými materiály se proto rozšiřuje uplatnění textilní výroby, říká prezident ATOK Jiří Kohoutek. Ve vývojových dílnách jsou např. vyvinuty textilní výrobky s prvky mikroelektroniky, které monitorují technické funkce či které reagují na změnu tepla, větru.