V oblasti daní je ale jedna velká novinka od Nového roku, která se týká důchodců s vysokými příjmy. Spočívá v tom, že pokud si kterýkoli důchodce vydělá za rok 840 tisíc korun, bude celý jeho důchod podléhat dani z příjmů.

Pozor, limit se týká nejen příjmů ze zaměstnání, ale i ze samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu. A to tak, že příjmy ze zaměstnání se započítávají v hrubé výši (bez příjmů, z nichž je daň vybírána srážkovou daní), u příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu se do limitu započítává dílčí základ daně, to je po odpočtu výdajů.

Tyto částky se sčítají. Jestliže si například v dobře placeném zaměstnání důchodce letos vydělá 600 tisíc korun hrubého a dílčí základ daně plynoucí z pronájmu velkého bytu činí za rok 260 tisíc (celkem tedy 860 000 Kč), bude zdaněn celý důchod.

Zdanění proběhne vždy tak, že důchodce podá po skončení roku daňové přiznání, v němž jako jeden z příjmů uvede i důchod. V průběhu celého roku tedy důchod bude dostávat v normální výši, tedy nezdaněný, a zdanění se provede až na základě daňového přiznání. A to i v případě, kdyby si 840 tisíc korun vydělal třeba už za tři čtvrtě roku.

Důchod může letos – stejně jako v minulých letech - postihnout zdanění ještě v jednom případě, a to zcela bez ohledu na to, zda si důchodce přivydělává, či nikoli. Je to v případě, pokud důchod je vyšší než 36násobek minimální mzdy (nyní 288 000 Kč za rok).

V takovém případě ale zdanění podléhá jen částka převyšující 288 tisíc korun, suma do 288 tisíc dani nepodléhá, protože je od daně osvobozená. Navíc důchodce si může v přiznání uplatnit různé daňové odečty a slevy na dani, takže i tak daň zpravidla vychází nulová nebo jen nízká.

Příklad: Pan Novák za loňský rok dostal důchod v celkové výši 348 tisíc korun. Do přiznání (příloha číslo 2 Ostatní příjmy) uvede jako příjem 60 000 Kč (348 000 – 288 000), žádné jiné příjmy neměl. Daň z této sumy činí 9000 Kč (15 % ze 60 000). Protože může jako kterýkoli poplatník uplatnit slevu na dani 24 840 korun, nezaplatí žádnou daň.
I tento druhý případ zdanění se samozřejmě týká jen velmi malé části důchodců.

Starobní důchodci

Jak jsme výše uvedli, starobní důchodci nemají žádná omezení co do výše výdělku a formy práce. Mohou si tedy přivydělávat například zaměstnáním, samostatnou výdělečnou činností i pronájmem.

Pro zaměstnance se od ledna 2010 změnilo, že mohou začít pobírat důchod a dál pracovat, aniž by se jejich smlouva musela měnit z doby neurčité na dobu určitou. Zaměstnaní důchodci si dokonce mohou prací zvyšovat i důchod. Jejich procentní výměra důchodu se o něco málo zvyšuje – o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů.

Zvýšení ale náleží vždy až po skončení výdělečné činnosti nebo po dvou letech jejího nepřetržitého výkonu.

Předčasní důchodci

U předčasných starobních důchodců, kteří ještě nedosáhli důchodového věku, je jiná situace. Ti si mohou i nadále přivydělávat k důchodu jen činností, která nezakládá účast na důchodovém pojištění, tedy takovou, z níž se neplatí pojistné na sociální pojištění. Pokud by ale příjmy podléhaly pojistnému, ztrácí nárok na důchod od měsíce, ve kterém důchodci účast na pojištění vznikla. To samozřejmě omezuje okruh výdělkových možností předčasných důchodců.

K předčasnému důchodu si lidé mohou vydělávat například pronájmem, z něhož se neplatí pojistné. Výše výdělku není omezena. Pro zaměstnané předčasné důchodce přichází v úvahu prakticky jen dohoda o provedení práce, z níž se neplatí žádné pojistné. Důchodce si na ni může vydělat jakoukoli částku, ale s tím, že na dohodu lze ročně odpracovat jen 150 hodin.

Dohoda o pracovní činnosti nebo pracovní poměr se může uplatnit také, ale pouze tehdy, pokud sjednaný hrubý příjem činí do 2000 korun měsíčně (jedná se o takzvané zaměstnání malého rozsahu), přičemž tohoto příjmu není v žádném měsíci fakticky dosaženo. Nad tuto částku se totiž z příjmu už platí pojistné. Členové statutárních orgánů (například výboru společenství vlastníků jednotek) a neuvolnění členové zastupitelstev obcí, krajů a měst neplatí z odměn za výkon těchto funkcí sociální pojistné, takže i tyto peníze mohou předčasní důchodci pobírat.

Pokud si předčasný starobní důchodce přivydělává jako osoba samostatně výdělečně činná, jedná se o tzv. OSVČ „vedlejší,“ – z takové činnosti se neplatí pojistné, jestliže daňový základ nedosáhne rozhodné částky. Tato částka činí v letošním roce 59 374 korun.

Ten, kdo chce být považován za OSVČ vedlejší, to musí sdělit správě sociálního zabezpečení v tzv. přehledu, který se předkládá vždy nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku.

Invalidní důchodci

Invalidní důchodci nemají žádné limity jak pro výdělek, tak ani pro dobu práce a její množství. Na druhé straně by měli vzít v potaz svůj zdravotní stav a doporučení lékaře.

Čtěte také: [celá zpráva]