Podpora v nezaměstnanosti

Pro podmínky nároku na pobírání podpory v nezaměstnanosti (PvN) budou od nového roku platit některá nová pravidla. Zaveden bude například tzv. překlenovací příspěvek.  Ten bude náležet těm osobám, které se rozhodnou řešit nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti.

Úřad práce poskytne zájemcům na základě dohody příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa. Překlenovací příspěvek bude možné vyplácet nejdéle po dobu pěti měsíců a jeho výše se bude odvíjet od průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího tomu kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí překlenovacího příspěvku (např. průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2009 činila 22 896 Kč).

Dále se jedná o vyloučení souběhu výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání a pobírání PvN.  Dojde také ke snížení PvN na 45% průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu, a to těm uchazečům, kteří bez vážných důvodů, které vyjmenovává zákoník práce (například péče o dítě, závažné rodinné či zdravotní důvody apod.) sami ukončí zaměstnání.

PvN nebude nově poskytována také tomu uchazeči o zaměstnání, kterému náleží zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné – podpůrčí doba pro poskytování PvN se v těchto případech nebude krátit, pouze se posune její počátek o dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání přísluší zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné.

Valorizace důchodů

Od 1. 1. 2011 dochází ke zvýšení důchodů, vč. invalidních, vdovských i sirotčích a průměrný starobní důchod se zvýší o 371 Kč na 10 494 Kč. Základní výměra důchodu se zvyšuje o 60 Kč ze 2170 Kč na 2230 Kč. Procentní výměra starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu přiznaného před 1. lednem 2011 vzroste o 3, 9 %.

Zákoník práce

Od nového roku 2011 dochází k některým změnám v pracovněprávní legislativě. Nově bude například upravena povinná písemná forma dohody o provedení práce, pod sankcí neplatnosti smlouvy za porušení této povinnosti.

Dále se jedná o prodloužení dob hrazení náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatelem na 21 kalendářních dnů a s ním související nemožnost zrušit pracovní poměr ve zkušební době po dobu prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel tak nebude moci se zaměstnancem zrušit pracovní poměr v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti.

V souvislosti se snížením výdajů na odměňování zaměstnanců ve veřejném sektoru se mění ustanovení § 123 odst. 6 zákoníku práce - pokud jde o zmocnění pro vládu k vydání nařízení vlády, kterým se stanoví i okruh zaměstnanců, u kterých může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy nebo se kterými může  zaměstnavatel sjednat smluvní plat. Současně se zrušily parametry pro stanovení stupnic platových tarifů a tato možnost je ponechána vládě.

Rodičovský příspěvek

Dochází ke sjednocení částky vyplacené na rodičovském příspěvku (RoP) ve dvouleté a čtyřleté variantě čerpání. Navržených variant změny bylo několik a nakonec byla zvolena varianta, kde se nemění částky měsíčních výší rodičovského příspěvku, ale úspory je dosaženo změnou délky pobírání základní a snížené výměry rodičovského příspěvku.

Změnou v čerpání rodičovského příspěvku, která začne platit 1. ledna 2011, bude pouze předsunutí termínu volby tříleté varianty čerpání z 21. měsíce věku dítěte na 9. měsíc věku dítěte. Tím zároveň dojde u čtyřleté varianty ke zkrácení doby, po kterou se čerpá rodičovský příspěvek v základní výměře 7600 Kč.

Nemocenské pojištění

Procentní sazba z denního vyměřovacího základu zůstává na stejné výši jako v roce 2010, a to 60 procent ode dne, od něhož již nenáleží náhrada mzdy podle zákoníku práce do konce trvání dočasné pracovní neschopnosti či karantény. Nemocenská se bude nově poskytovat namísto od 15. dne až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti či karantény zaměstnance. V období prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům podle zákoníku práce náhradu mzdy. Zůstává v platnosti, že za první tři pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti nenáleží zaměstnanci náhrada mzdy či platu.

Pojistné na sociální zabezpečení

Sazba pojistného na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele činí 25 procent jejich vyměřovacího základu. Pro zaměstnavatele se ruší možnost odpočtu poloviny náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti či karantény. Zaměstnavatel s počtem do 25 zaměstnanců se může přihlásit k placení pojistného na nemocenské pojištění s vyšší sazbou 3,3 procenta a bude si moci odečíst z odváděného pojistného polovinu z náhrady mzdy vyplácené za období do 21. dne dočasné pracovní neschopnosti či karantény. Maximální vyměřovací základ činí 72násobek průměrné mzdy, 1 781 280 korun.

Osoby samostatně výdělečně činné

Sazba pojistného na nemocenské pojištění se navyšuje z původních 1,4 procenta na 2,3 procenta. Částka minimální výše měsíčního základu pro placení pojistného na nemocenské pojištění zůstává ve stejné výši jako před 1. 1. 2011, 4000 korun. Minimální pojistné tedy činí 92 korun (2,3 procenta z minimálního měsíčního základu 4000 korun). Měsíční základ pro placení pojistného na nemocenské pojištění nesmí být vyšší než měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění.

Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti u nemocensky pojištěné OSVČ se z důvodu její dobrovolné účasti na nemocenském pojištění stává od 1. 1. 2011 výkonem hlavní samostatné výdělečné činnosti.

Částka maximální výše měsíčního základu bude s účinností od 1. 1. 2011 nově omezena svou výší, která nesmí být vyšší než měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění. Pokud OSVČ nebyla povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění, pak jí od 1. 1. 2011 tato povinnost vzniká, a to v částce aspoň 1807 korun měsíčně (29,2 procenta z minimálního měsíčního vyměřovacího základu 6185 korun).

Pokud byla povinna zálohy platit, ale z nižšího než minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost, je povinna doplatit Rozdíl mezi částkou záloh na pojistném, kterou zaplatila a kterou z částky 6185 korun zaplatit má. Maximální platba pojistného na NP bude činit 3415 korun (2,3 procenta z 148 440 korun).