Bývám často nemocný, mám problém s játry. Můj zaměstnavatel po mně chce, abych mu prokazoval, jak dodržuji speciální dietu předepsanou mým lékařem, a jestli užívám správně léky, které mi lékař předepsal. Má na to vůbec právo?

Co smí zaměstnavatel kontrolovat

V souvislosti s vaší nemocí (správné označení je dočasná pracovní neschopnost) může zaměstnavatel kontrolovat pouze to, zda se zdržujete v místě (nahlášeného) pobytu a dodržujete rozsah a dobu povolených vycházek. Jiné vaše povinnosti, a to včetně dodržování vaší diety, zaměstnavatel rozhodně kontrolovat nemůže.

Místo pobytu, kde se budete během nemoci zdržovat, hlásíte svému ošetřujícímu lékaři při vyplňování formuláře - rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Nemusí jít nutně o vaše trvalé bydliště. V místě, které uvedete, se však skutečně musíte po celou dobu nemoci zdržovat (s výjimkou vycházek, pokud jsou povoleny a zaznamenány na předmětném formuláři a rovněž případných návštěv lékaře). Místo nahlášeného pobytu i rozsah vycházek si můžete v průběhu nemoci změnit, ovšem jen s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře a písemným oznámením zaměstnavateli.

Jeden díl formuláře rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti jste vždy povinen co nejdříve doručit svému zaměstnavateli (ledaže by vám v doručení bránily vážné překážky, pak byste rozhodnutí musel doručit po jejich odpadnutí). Na základě tohoto formuláře pak zaměstnavatel může výše uvedené skutečnosti zkontrolovat, a to kdykoliv v období prvních 14 kalendářních dnů trvání nemoci. Pokud by váš ošetřující lékař údaje o pobytu a vycházkách nevyplnil, zaměstnavatel je oprávněn si tyto informace od něj vyžádat. Lékař mu však smí sdělit pouze informace o režimu uvedené výše, nikoli „citlivé“ informace o vaší diagnóze, dietě apod.

Jak probíhá samotná kontrola

Výkon kontroly režimu dočasně práce neschopného zaměstnance jste povinen svému zaměstnavateli umožnit. To platí i v případě, kdy zaměstnavatel neprovádí kontrolu sám (tento případ je velmi častý), ale prostřednictvím pověřené osoby. Tato osoba by se vám měla prokázat např. plnou mocí a občanským průkazem nebo průkazem kontrolora apod.

Při kontrole musí být respektováno vaše právo na ochranu soukromí, rodinného života a též nedotknutelnost obydlí. Kontrola nemá žádné oprávnění zjišťovat, co přesně děláte, zda ležíte v posteli, nebo například sledujete televizi. Bez vašeho souhlasu ani nesmí kontrola vstoupit do bytu.

Pokud však kontrole dveře ani neotevřete, nebude mít možnost zjistit, jestli se opravdu zdržujete v nahlášeném místě pobytu. To samé platí, pokud se kontrola k vašemu domu/bytu vůbec nedostane. Z těchto důvodů doporučujeme udržovat funkční zvonek a řádně označené domovní dveře. Jak jsme zmiňovali výše, je vaší povinností kontrolu umožnit, tyto případy by proto zaměstnavatel mohl hodnotit stejně jako situaci, kdy vás kontrola doma nezastihne, tedy jako porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance.

Pokud zaměstnavatel zjistí, že jste porušil režim dočasně práce neschopného, vyhotoví o tom záznam. Jeden stejnopis záznamu vám musí doručit, další odešle správě sociálního zabezpečení a též vašemu ošetřujícímu lékaři. Je na zvážení zaměstnavatele, jestli vám v důsledku porušení režimu sníží nebo vůbec neposkytne náhradu mzdy. Rozhodně vám však zaměstnavatel nemůže dát pro porušení výše zmíněného režimu výpověď.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zaměstnavatel nemá právo kontrolovat váš léčebný režim (lékařem předepsaný způsob léčby), tj. jestli dodržujete speciální dietu a jak užíváte léky, které vám lékař předepsal. Zaměstnavatel od vás tyto informace nemůže ani v jiné souvislosti vyžadovat, protože nijak nesouvisejí s výkonem vaší práce. Doporučuji na tuto skutečnost vašeho zaměstnavatele upozornit a rozhodně mu zdravotní detaily o vaší léčbě nesdělovat.

Připravovaná změna

V současné době platí, že během prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci od zaměstnavatele náhrada mzdy. Tato náhrada mzdy přísluší za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními, vyjma prvních 3 takovýchto dnů nebo nejvýše prvních 24 neodpracovaných hodin rozvržených směn (tzv. karenční lhůta). Od 1. ledna 2011 by však mělo dojít v souvislosti s dočasnou pracovní neschopností k prodloužení doby, po kterou zaměstnanci vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, a to z prvních 14 kalendářních dnů na prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Třídenní karenční lhůta zůstane zachována.

Na dnešní dotaz odpovídala Daša Aradská z advokátní kanceláře  Randl Partners.

Máte nějaký dotaz z oblasti vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? Stručně jej popište a zašlete na e-mail kariera@novinky.cz. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete v rubrice Kariéra i s odpověďmi renomovaných odborníků. Nepište ale přímo na adresu advokátní kanceláře, kterou vidíte v tomto textu! Agendu spojenou s dotazy do Poradny vyřizuje pouze redakce Novinek.cz.