Návrh novely proběhl meziresortním připomínkovým řízením a během něho doznal řadu změn. Následně o něm jednala vláda ČR, která ho dne 22. 9. 2010 schválila, ovšem i během tohoto procesu se návrh novely částečně měnil. Nyní by měl být předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, která by ho měla projednat na své řádné schůzi plánované na 26. 10. 2010.

Tato chystaná novela zahrnuje řadu změn v oblasti nemocenského a sociálního pojištění, včetně úpravy pro OSVČ a změn na poli státní sociální podpory. Zabývá se také problematikou zaměstnanosti a oblastí sociálních služeb. My se však zaměříme pouze na vybrané změny.

Zákoník práce

Původní návrh novely MPSV obsahoval řadu změn v oblasti pracovního poměru na dobu určitou, výše odstupného, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby formou konta pracovní doby. V rámci připomínkového řízení se však odborná veřejnost vůči těmto změnám ohradila a upozornila, že žádnou flexibilitu ani úsporu nepřinášejí.

Z původního návrhu tedy v oblasti zákoníku práce zůstala zachována jediná změna, která se týká dohody o provedení práce. Nově má být stanovena povinnost uzavřít i dohodu o provedení práce v písemné formě pod sankcí neplatnosti, jako tomu je v současnosti u dohody o pracovní činnosti. Toto opatření má nepochybně za cíl omezit tzv. zaměstnávání „načerno“.

Nemoc a pojistné na sociální zabezpečení

Zásadní změnou v oblasti nemocenského pojištění by mělo být prodloužení doby, po kterou zaměstnanci vyplácí nemocenskou, respektive náhradu mzdy, zaměstnavatel, a to na prvních 21 kalendářních dní nemoci (kromě karenční lhůty prvních tří dnů nemoci, kdy se náhrada mzdy neposkytuje).

Jako ochrana před negativními důsledky výše uvedeného opatření pro malé podnikatele (s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců menším než 26) má být zakotvena možnost zvolit si vyšší sazbu pojistného na nemocenské pojištění (3,3 %), a zachovat si institut odečítání části zaměstnavatelem vyplacené náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti od pojistného. U ostatních zaměstnavatelů by měla být možnost odečítání od roku 2011 zrušena.

Dále novela počítá s tím, že nedojde ke snížení sazby sociálního pojištění a zaměstnavatelé by měli i nadále odvádět 25 % z vyměřovacího základu.

Stejně tak by měl být zachován maximální vyměřovací základ pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení na 72násobku průměrné mzdy i pro rok 2011, tedy nedošlo by k snížení zpět na 48násobek.

Státní sociální podpora

Novela přináší kompletní zrušení institutu sociálního příplatku. Důvodem tohoto zrušení má být určitá nadbytečnost této dávky, protože stále více se její příjemci shodují s příjemci přídavků na dítě. Sociální příplatek již ztrácí své odůvodnění.

Nárok na vyplacení porodného by měl být nově závislý na příjmu rodiny. Porodné by se vyplácelo pouze v případě, že rozhodný příjem rodiny nepřekročí 2,4násobek životního minima rodiny. Rovněž by se porodné vyplácelo pouze za první porod, nikoliv za každé narozené dítě, jak je tomu doposud. Výše porodného by pak činila 13 000 Kč a v případě vícečetného porodu 19 500 Kč.

Původně novela zahrnovala i komplexní systémovou změnu v poskytování rodičovského příspěvku. V rámci vládního projednávání byla však tato změna z posledního znění vládního návrhu vypuštěna. Mělo by tak dojít k zachování současného systému poskytování rodičovského příspěvku, a to pouze s jedinou změnou pro rodiče, který pobírají rodičovský příspěvek ve snížené výměře.

Překlenovací příspěvek

Nově by měl být zaveden tzv. překlenovací příspěvek sloužící jako podpora pro začínající podnikatele. Možnost poskytnutí tohoto příspěvku je vázaná na poskytnutí příspěvku na společensky účelná pracovní místa. Tato dávka není nároková a lze ji poskytovat pouze na základě dohody. Výše překlenovacího příspěvku činí 0,25násobek průměrné mzdy v rozhodném období a je poskytován nejdéle po dobu pěti měsíců.

Podpora v nezaměstnanosti

Velice zásadním zásahem do oblasti zaměstnanosti je úprava poskytování podpory v nezaměstnanosti. Pokud uchazeč o zaměstnání ukončí svůj předchozí pracovní poměr bez vážného důvodu, který je uveden v § 5 zákona o zaměstnanosti (tedy např. výpovědí bez uvedení důvodu nebo dohodou bez uvedení důvodu), měla by mu být přiznána podpora pouze ve snížené míře, tedy 45 % průměrného měsíčního výdělku (s omezením maximální výše podpory na 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za rozhodné období).

Tato změna je odbornou veřejností poměrně silně kritizována, jelikož dohody jsou často využívaným institutem při ukončování pracovního poměru a po zavedení výše uvedeného opatření zaměstnanci budou odmítat tyto dohody uzavírat. V důsledku toho se bude ukončování pracovního poměru řešit výpověďmi a v té souvislosti se může zvýšit počet soudních řízení zpochybňujících jejich platnost. Toto opatření tak není schopné přinést ani flexibilitu, ani úspory, spíše naopak.

Není zcela jednoznačné, zda by se tato změna dotkla i dohod z tzv. organizačních důvodů, vzhledem k tomu, že ty jsou uzavírány z důvodu na straně zaměstnavatele, nikoliv na straně zaměstnance.

Další navrhovaná změna zákona o zaměstnanosti přináší odložení vyplácení podpory v nezaměstnanosti v případě, že bude uchazeči poskytnuto odstupné při ukončení jeho předchozího pracovního poměru. Doba, o kterou se výplata odkládá, se má určit dle podílu výše poskytnutého odstupného a průměrného měsíčního výdělku uchazeče.

S podporou v nezaměstnanosti pak souvisí i zrušení tzv. nekolidujícího zaměstnání. V případě, že by uchazeč o zaměstnání vykonával jakoukoliv výdělečnou činnost, nebyla by mu za dny, kdy tuto činnost vykonával, poskytována podpora v nezaměstnanosti.

Agenturní zaměstnávání

Ačkoliv zde není evidentní přímá souvislost s úsporami ve státním rozpočtu, novela dále přináší i několik podstatných úprav v oblasti agentur práce. Nejvýraznější změnou je, že by agentury měly být ze zákona povinny mít sjednáno pojištění pro případ svého úpadku. Pojištění by muselo být sjednáno tak, aby pokrývalo výplatu mzdy do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku všech přidělených zaměstnanců.

V souvislosti s touto novinkou se pak počítá i s možností odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání agentuře práce pro nesplňování podmínek stanovených zákonem tak, aby jí bylo možné odejmout povolení, pokud si povinné pojištění nesjedná. Dále by mělo dojít k rozšíření případů, kdy je po odejmutí povolení možné požádat o nové až po uplynutí tří let ode dne právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení, o případy, kdy agentura řádně neplní oznamovací povinnost vůči úřadu práce, tak jak stanovuje zákon o zaměstnanosti.

Účinnost novely

Veškeré změny, které jsou v novele obsaženy, by měly nabýt účinnosti již k 1. 1. 2011, s čímž počítá i návrh státního rozpočtu na příští rok. Ovšem předpokladem, aby se legislativní proces stihl dokončit do konce tohoto roku, je, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vládní návrh novely schválila již v prvním čtení.

Pokud by tomu tak nebylo a poslanci přišli s dalšími pozměňovacími návrhy, došlo by nikoliv jen ke změně samotného obsahu novely, ale pravděpodobně by se tím celý legislativní proces pozdržel a účinnost novely by musela být odložena.