Nejčastěji uváděnou obvyklou dobou splatnosti faktur vystavených ve firmách je osm až 14 dní. Poměrně značný je podíl 39,5 procent u středních firem s 51 až 250 zaměstnanci se splatností 31 až 60 dní. Nejvyšší podíl faktur se splatností 61 dnů a více vykazují firmy malé s deseti až 50 zaměstnanci, a to 3,5 procenta.

Na jihu Evropy je běžných 90 a více dnů

"Lhůty splatnosti se obecně velmi prodloužily jak v tuzemsku, tak v zahraničí, čtrnáctidenní splatnost prakticky neexistuje. Nejhorší situace je v jižní Evropě, kde je splatnost 90 dní a více," uvedl předseda představenstva asociace Břetislav Ošťádal.
Více než polovina oslovených zástupců firem (56,3 procenta) uvedla, že platební morálka podniků, se kterými spolupracují, je dobrá. Téměř 20 procent respondentů ji naopak hodnotí jako špatnou.

V případě nesplacených pohledávek se dotázaní nejčastěji snaží o domluvu s dlužníkem (90 procent), využívají upomínek (82 procent) nebo upřednostní platby v hotovosti či platby předem (69 procent).

Přes 94 procent firem se setkává s některým z projevu platební neschopnosti. Nejčastěji uváděným je pozdní úhrada pohledávky (84,5 procenta), dále dohodnutí prodloužené doby splatnosti (63 procent), pouze částečná úhrada pohledávky (60 procent) a její neuhrazení (59 procent).

83 procent dotázaných: s dlužníkem se nakonec nějak dohodneme

V případě dlouhodobého nesplácení pohledávek přes 83 procent dotázaných věří, že se nějak nakonec s dlužníkem dohodnou. Na 45,5 procenta dotázaných spoléhá na soudní cestu a 27,2 procenta respondentů využívá soukromého subjektu pro vymáhání pohledávek.

"Přestože malé a střední podniky v průměru přicházejí na nezaplacených pohledávkách o desítky až stovky tisíc korun ročně, většinou se tímto rizikem dopředu nezabývají. Řeší jej až následně, bez využití externí pomoci nebo pokročilejších nástrojů zajištění splatnosti," doplnil Radek Laštovička, ředitel společnosti Coface Czech, která se zabývá řízením rizik z pohledávek.

Téměř polovina firem (45 procent) pozoruje navýšení množství pohledávek po splatnosti v důsledku ekonomické recese; nejsilněji dopady vnímají strojírenské podniky a IT (po 61 procentech). Naopak skoro 44 procent respondentů dopad recese v tomto ohledu nepociťuje.

Banky zaznamenaly nárůst klasifikovaných úvěrů (úvěrů sledovaných a úvěrů v selhání) jak u úvěrů nefinančním podnikům, tak u živnostníků. Podíl samotných úvěrů v selhání se za posledních 18 měsíců více než zdvojnásobil na 8,7 procenta. "V době ekonomického útlumu je zaznamenáno obecné zhoršení platební morálky či schopnosti splácet přijaté závazky," podotkl výkonný ředitel České bankovní asociace Josef Tauber.