Jedním z nejsilnějších faktorů je samozřejmě proměna pracovníků – potenciálních zaměstnanců. Na trh práce přichází nová generace, někdy zvaná jako generace Y, která bude trhu postupně dominovat. Jsou to mladí lidé, kteří vyrostli v jiném světě. Díky informačním technologiím mají nekonečně širší přístup k informacích, žijí ve světě neomezené mobility, mohou si mnohem víc vybírat, a tudíž mají jiné motivace, životní hodnoty a postoj k práci, než měla generace předchozí. Práce je pro ně prostředek k naplnění životních potřeb a snů, nikoli cíl.

Na to reaguje trh stále více se rozvíjejícími technologickými prostředky komunikace a spolupráce. Firmám rozvoj technologií umožňuje výrazně měnit způsob organizace práce. Lidé mohou pracovat z domova, vznikají virtuální pracovní týmy napříč kontinenty, a přesto můžou spolupracovat stejně efektivně, jako by jejich členové seděli v jedné kanceláři. Takové organizace samozřejmě kladou úplně jiné nároky na znalosti, schopnosti a zkušenosti lidí, kteří je vytvářejí.

Itálie ztratí 28 % aktivních obyvatel

K problémům, se kterými se firmy potýkají nejvíce, patří stárnutí populace a nedostatek lidí s potřebnou kvalifikací. Například Itálie do roku 2050 ztratí 28 % své aktivní populace. Pro zachování majority populace v produktivním věku by musela přivést do země více než 350 000 imigrantů ročně nebo nechat své občany pracovat do 75 let.

Firmy mají stále větší potíže obsadit své kvalifikované posty, a to i nyní, kdy roste nezaměstnanost a teoreticky se zvyšuje počet volných lidí na trhu práce. Je to frustrující paradox jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele: vzdělávání je méně flexibilní a pokulhává tak za potřebami firem.

Jediné řešení pro obě strany je měnit zaběhané postupy a postoje. Například pro firmy to znamená, že budou muset klást stále větší důraz na vzdělávání svých lidí v rámci interních potřeb, naopak pro lidi v produktivním věku bude ještě víc nezbytné se celoživotně vzdělávat, a dokonce změna profese několikrát za život bude zcela běžnou záležitostí.