Článek
| Chystal jsem se o víkendu vyrazit na výlet, a abych ušetřil čas, vzal jsem si potřebné věci s sebou již v pátek do práce. Mezi nimi i poloprofesionální digitální fotoaparát s potřebným příslušenstvím v celkové hodnotě cca 55 000 Kč. Věci jsem měl uložené ve své kanceláři, kterou v případě své nepřítomnosti vždy zamykám. Přesto v průběhu polední pauzy se někdo do mé kanceláře dostal a fotoaparát ukradl. Jakmile jsem se vrátil z oběda, krádež jsem písemně ohlásil jak zaměstnavateli, tak policii. Nedělám si velké naděje, že zloděje někdy chytí, ale vzhledem k tomu, že se to stalo v práci, požadoval jsem zaplacení fotoaparátu po zaměstnavateli. Ten mi ovšem sdělil, že fotoaparát k práci nepotřebuji a neměl tedy v kanceláři co dělat. Na základě toho mi nemá povinnost cokoliv uhradit. Má pravdu? |
Ve vámi popsaném případě se jedná o tzv. odpovědnost zaměstnavatele na odložených věcech zaměstnance. Jednou z povinností zaměstnavatele je umožnit zaměstnanci, aby si mohl v souvislosti s výkonem své práce odložit své osobní věci. Zároveň, pokud na takto odložených věcech dojde k nějaké škodě (ať již ztrátou, poškozením, apod.), je zaměstnavatel za splnění určitých podmínek za tuto škodu odpovědný.
Za jakých podmínek je zaměstnavatel odpovědný za škodu
Povinnost zaměstnance škodu bez zbytečného odkladu ohlásit zaměstnavateli, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy se zaměstnanec o škodě dozvěděl. Tuto podmínku jste splnil.
K odložení osobní věci v souvislosti s výkonem práce došlo na místě obvyklém, nebo k tomu určeném. Z vašeho dotazu nevyplývá, že by zaměstnavatel ve vaší společnosti (např. nějakým pokynem, pracovním řádem, atd.) specificky určil k odkládání osobních věcí určitý prostor (skříň u asistentky, trezor na vrátnici, apod.). V takovém případě pak lze vaši uzamykatelnou kancelář považovat za obvyklé místo pro odložení vašich osobních věcí. I tato druhá podmínka tedy byla ve vašem případě splněna.
Odpovědnost jen do 10 000 korun
Skutečnost, že se jednalo o poměrně drahý fotoaparát, který rozhodně obvykle do práce nenosíte, svoji roli sehraje. Odpovědnost za škodu to sice nevylučuje (jak se vám snaží tvrdit váš zaměstnavatel), ale má to vliv na rozsah její náhrady, kterou vám je zaměstnavatel povinen uhradit. V případě takovýchto „neobvyklých“ osobních věcí vám zaměstnavatel za škodu odpovídá pouze do částky 10 000 Kč.
Plně by odpovídal pouze v případě, že by se prokázalo, že fotoaparát odcizil některý z dalších jeho zaměstnanců nebo zaměstnavatel fotoaparát převzal do zvláštní úschovy. Ve vašem případě však k tomuto nedošlo.
Pokud se se zaměstnavatelem nebudete schopen dohodnout ani na částečné úhradě škody, na kterou máte ze zákona nárok, doporučujeme ho písemně vyzvat, aby vám škodu alespoň v této výši uhradil. V této výzvě popište veškeré podrobnosti, zejména, že jste zaměstnavatele neprodleně o škodě informoval, doložte hodnotu fotoaparátu, popřípadě svědectví kolegů, kteří vás s fotoaparátem ten den v zaměstnání viděli, záznam o nahlášení na policii, atd.
Když se nedohodnete, musí rozhodnout soud
V případě, že zaměstnavatel ani na tuto výzvu nebude reagovat, nezbývá než po něm vymáhat tuto částečnou náhradu škody soudní cestou. Co se týče části škody převyšující 10 000 Kč, bude nutné vyčkat, zda se podaří zjistit pachatele této krádeže.
Do budoucna doporučuji věci, které se do práce obvykle nenosí, ponechat doma. Jen tak se vyhnete nepříjemnostem týkajícím se odpovědnosti za škodu a zklamání, že vám škoda nemusí být plně nahrazena.
Na dnešní dotaz odpovídal Ondřej Chlada z advokátní kanceláře Randl Partners.