Článek
Nejvíce využívaly veřejné služby obce v Jihomoravském (126), Ústeckém (78) a Moravskoslezském kraji (55), naopak nejméně na Vysočině (15) a v Pardubickém kraji (17). V Praze organizovalo veřejnou službu pět městských částí z 22. Obce vytvořily v jednotlivých měsících roku 2009 od jednoho do 340 pracovních míst pro lidi v hmotné nouzi. Rekordmanem byl v tomto směru Litvínov. Průměrně v celé České republice vykonávalo veřejnou službu 11 400 lidí měsíčně.
Lidé vykonávající veřejnou službu z 95 procent udržovali čistotu ulic a veřejných prostranství. Kromě toho se v některých obcích podíleli na pomocných pracích v nemocnici, péči o seniory, práci v psím útulku, balili knihy ve veřejné knihovně či roznášeli písemnosti po městě. Také vykonávali drobné administrativní činnosti v městských organizacích, sázeli a udržovali zeleň a ovocné stromy.
U obcí, které jsou v této oblasti aktivní, se ukázalo, že by přivítaly větší finanční spoluúčast státu na organizování veřejné služby a méně administrativních a pracovněprávních požadavků. Jako důvod, proč se tento druh práce tolik nevyužívá, obce uváděly malou velikost, málo pracovníků pro zabezpečování této služby a příliš vysoké náklady. Čtyři pětiny obcí veřejnou službu provozovaly na vlastní náklady.
Ze šetření MPSV také vyplynulo, že lidé v hmotné nouzi nemají o veřejnou službu příliš zájem, nebo ji po zástupcích obcí nepožadují. A to přesto, že pro lidi v hmotné nouzi je služba příležitostí, jak si udržet vyšší příjmy. U lidí, kteří pobírají příspěvek na živobytí déle než šest měsíců, nedochází k poklesu této dávky na existenční minimum.