Nastoupila jsem ke 4. 1. do práce s tříměsíční zkušební dobou, a pak měla následovat smlouva na dobu neurčitou, pak si to ale zaměstnavatel rozmyslel a nabídl dodatek smlouvy s pracovním poměrem na dobu určitou a to od 1. 4. do 30. 9. Chtěla jsem se zeptat, zda v této době může dojít k ukončení pracovního poměru jak dohodou ,tak výpovědi se všemi možnostmi, jako je  dvouměsíční výpovědní doba, odstupné apod.? Ještě jsem se chtěla zeptat, zda mi může zaměstnavatel nevyplácet mzdu z důvodu, že prostě "na sebe nevydělávám"? Mohu se nějak proti tomu bránit nebo má na to zaměstnavatel právo? Děkuji za pochopení a jsem s pozdravem.

Pracovní poměr na dobu určitou

Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou lze skončit stejnými způsoby jako pracovní poměr na dobu neurčitou s tím, že navíc skončí uplynutím sjednané doby – tedy ve vašem případě dne 30.9.

Je tedy možno uzavřít dohodu o skončení pracovního poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, dát výpověď ze strany zaměstnance (z jakéhokoli důvodu) i ze strany zaměstnavatele (pouze z důvodů výslovně uvedených v zákoníku práce) nebo pracovní poměr okamžitě zrušit.

Rovněž ustanovení Zákoníku práce upravující odstupné se vztahují jak na pracovní poměry uzavřené na dobu neurčitou, tak na pracovní poměry uzavřené na dobu určitou. Pokud by vám dal zaměstnavatel výpověď z organizačních důvodů (nejčastěji pro nadbytečnost) nebo byste z těchto důvodů uzavřela se zaměstnavatelem dohodu o skončení pracovního poměru, budete mít po skončení pracovního poměru nárok na odstupné minimálně ve výši trojnásobku průměrného výdělku.

Vzhledem k tomu, že máme nyní květen a váš pracovní poměr má skončit již k 30.9., lze předpokládat, že by zaměstnavatel skončení vašeho pracovního poměru výpovědí z tzv. organizačních důvodů (nadbytečností) neřešil a počkal by na to, až váš pracovní poměr skončí uplynutím sjednané doby. Do skončení pracovního poměru vám totiž zbývají pouhé 4 měsíce a v případě výpovědi by celkové finanční náklady zaměstnavatele činily minimálně 5 měsíců (2 měsíční výpovědní doba + 3 měsíční odstupné).

Bude ale samozřejmě záležet na konkrétní situaci u zaměstnavatele a rovněž na konkrétní organizační změně, která by vedla k vaší výpovědi.

(Ne)Vyplácení mzdy

Podle Zákoníku práce přísluší zaměstnanci za vykonanou práci mzda. Zaměstnavatel je povinen vám platit za vykonanou práci mzdu sjednanou v pracovní smlouvě nebo stanovenou vnitřním nebo mzdovým předpisem. Sjednaná nebo stanovená mzda nesmí být nižší než minimální mzda, která je v současné době stanovena na 8000 Kč měsíčně nebo 48,10 Kč na hodinu. O výši mzdy současně platí, že za stejnou práci přísluší všem zaměstnancům téhož zaměstnavatele stejná mzda. Pokud tedy vykonáváte stejnou práci nebo práci stejné hodnoty jako váš kolega, pak vám musí zaměstnavatel platit stejnou mzdu.

Vyplácení mzdy, na kterou máte podle své smlouvy nebo předpisů zaměstnavatele nárok, nesmí zaměstnavatel vázat na splnění podmínky – nemůže vám tedy odmítat vyplácení mzdy s odůvodněním, že si na sebe nevyděláte. Zaměstnavatel je vám povinen vyplatit mzdu nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž vám na mzdu vznikl nárok – tedy za práci odvedenou v březnu vám musí vyplatit mzdu nejpozději do konce dubna.

Pokud vám zaměstnavatel mzdu nevyplatí ani následujících 15 dnů ode dne její splatnosti, pak můžete se zaměstnavatelem okamžitě zrušit váš pracovní poměr. V tomto případě skončí váš pracovní poměr okamžikem doručení/předání okamžitého zrušení zaměstnavateli. Zaměstnavatel bude povinen vám doplatit nevyplacenou mzdu, ale také odstupné ve výši trojnásobku vašeho průměrného výdělku.

Rada na závěr

Mzda může mít (kromě pevné – nárokové složky) i složku variabilní (nenárokovou), kterou zaměstnavatel většinou přiznává na základě splnění předem daných ukazatelů – např. kvantitativních, kvalitativních nebo i za řádné a včasné plnění povinností zaměstnance. Vzhledem k tomu, že z vaší otázky není zřejmé, jak je vaše mzda složena, doporučuji se na toto ještě jednou zaměřit, tak abyste si před případným okamžitým zrušením pracovního poměru byla jista, že vám zaměstnavatel nevyplácí nárokovou část mzdy, nikoliv část nenárokovou, která je například vázaná na vaší výkonnost (splnění kvantitativních ukazatelů).

Na dnešní dotaz odpovídala Romana Kaletová z advokátní kanceláře  Randl Partners.

Máte nějaký dotaz z oblasti vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? Stručně jej popište a zašlete na e-mail kariera@novinky.cz. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete v rubrice Kariéra i s odpověďmi renomovaných odborníků. Nepište ale přímo na adresu advokátní kanceláře, kterou vidíte v tomto textu! Agendu spojenou s dotazy do Poradny vyřizuje pouze redakce Novinek.cz.