Hlavní obsah

Po práci pohotovost za babku, po pohotovosti zase práce. Můžete se bránit!

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Po práci pohotovost, po pohotovosti zase práce. Vstávat pětkrát za noc, prověřovat informace z SMS zpráv, to vše za 14 korun na hodinu a navíc bez odpočinku. I když zaměstnavatel na tom nevidí nic špatného a tvrdí, že jinde je to ještě horší, právníci říkají opak: firma nemá pravdu, předpisy jsou jiné a vy se můžete bránit.

Článek
V práci držíme tzv. pohotovost od 20 hodin do 06 hodin. Za hodinu pohotovosti dostáváme cca 14Kč. Máme k dispozici služební auto a mobil a PC. Po přijmutí poplašné SMS musíme vstát a zasednout k PC a celou situaci vyhodnotit. Toto může trvat i více než půl hodiny (telefonáty, ověřování apod.). Pokud celou situaci vyhodnotíme jako vážnou, tak jedeme na pracoviště a celý problém řešíme. Chci se zeptat, jaká odměna nám náleží. Nyní dostáváme pouze mzdu za dobu strávenou na pracovišti, za dobu vyhodnocování situace a cesty na pracoviště dostáváme pouze oněch zmíněných 14Kč/hod. Mám za to, že pro zaměstnavatele pracuji i v době, kdy telefonuji a řeším problém z domova a měl bych tedy dostat  mzdu i za tento čas. Pokud řeším výstražné SMS i vícekrát za noc (výjimkou není 5 krát), jak mám druhý den fungovat v normální pracovní době? Mám nějaký nárok na odpočinek? Na náš dotaz nám bylo sděleno, že jinde je to horší.

Pracovní pohotovost

Zákoník práce upravuje pracovní pohotovost jako dobu, v níž je zaměstnanec připraven k výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec rozvrhu pracovních směn zaměstnance. V případě pracovní pohotovosti tedy nejde o výkon práce – zaměstnanec je pouze připraven začít pracovat na základě pokynu zaměstnavatele. V momentě, kdy zaměstnanec na základě pokynu zaměstnavatele skutečně začne pracovat, pracovní pohotovost se přerušuje. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec většinou pracuje nad rámec stanovené týdenní pracovní doby je výkon takovéto práce prací přesčas. Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit pracovní pohotovost pouze za podmínky, že se tak se zaměstnancem dohodl.

Zaměstnanec nesmí držet pracovní pohotovost na pracovišti zaměstnavatele, ale ve většině případů musí být připraven v určité lhůtě se na pracoviště dostavit, případně jinak začít vykonávat práci (např. prostřednictvím výpočetní techniky).

Pro odměňování je pak nutné odlišovat dobu, kdy je  zaměstnanec pouze připraven konat práci a dobu, kdy již začne na pokyn zaměstnavatele pracovat. Za držení pracovní pohotovosti totiž zaměstnanci náleží jen odměna za pracovní pohotovost, která činí nejméně 10% průměrného výdělku zaměstnance. Pokud však zaměstnanec začne na základě pokynu zaměstnavatele pracovat, přísluší mu za výkon této práce mzda nebo plat. Protože jde většinou o práci přesčas, zaměstnanec má nárok také na příplatek za práci přesčas.

Ve vámi uvedeném příkladu začnete práci vykonávat v okamžiku, kdy začnete na základě „poplašné SMS“ vyhodnocovat situaci. Tímto okamžikem se vám přerušuje pracovní pohotovost a za dobu, kdy situaci vyhodnocujete vám přísluší mzda. Pokud situaci nevyhodnotíte jako vážnou a tudíž nejedete na pracoviště, pak tím výkon práce končí a do konce dohodnuté doby opět držíte pracovní pohotovost. Pokud však na základě vyhodnocení situace jedete na pracoviště, bude vaše činnost na pracovišti rovněž považována za práci. Za jakýkoli výkon práce, kdy dojde k přerušení pracovní pohotovosti, vám tedy náleží mzda a většinou příplatek za práci přesčas.

Doba odpočinku

Podle zákoníku práce má zaměstnanec nárok na tzv. nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, který musí činit nejméně 12 hodin. Tento odpočinek může být zkrácen v určitých případech až na 8 hodin za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o toto zkrácení.

Samotné držení pracovní pohotovosti se do pracovní doby nezapočítává a je tedy dobou odpočinku. Pokud však dojde v průběhu držení pracovní pohotovosti k výkonu práce, pak se doba odpočinku přeruší.

Jestliže tedy např. máte směny rozvržené vždy od 9,00 do 17,30 a mezitím držíte pracovní pohotovost, je nutné, abyste měl v době od 17,30 do 9,00 dalšího dne alespoň 8 hodin odpočinku v kuse, bez jakéhokoli přerušení. Je tedy v pořádku, pokud držíte pracovní pohotovost a např. začnete ve tři hodiny ráno vykonávat práci na základě "poplašné SMS", protože jste měl v období od 17,30 do 03,00 odpočinek 9,5 hodiny. Následující odpočinek mezi směnami však musí být prodloužen o 2,5 hodiny na 14,5 hodiny. Pokud však začnete vykonávat práci na základě "poplašné SMS" v jednu hodinu ráno a skončíte např. ve dvě ráno, pak je nutné, abyste měl po skončení výkonu této práce odpočinek minimálně 8 hodin a nastoupil do práce nikoli v 9,00, ale v 10,00. Zároveň musí být další odpočinek v práci prodloužen o 4 hodiny, tedy na 16 hodin.

Rada na závěr

Doporučovali bychom se s vaším zaměstnavatelem na téma držení pracovní pohotovosti a výkonu práce promluvit. I když má pocit, že někde je to horší, stejně je povinen dodržovat pracovněprávní předpisy a přiznávat vám mzdu ve výši, která vám náleží.

Na dnešní dotaz odpovídali Romana Kaletová a Ondřej Krtička z advokátní kanceláře  Randl Partners.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám