Důvody jsou podle analytiků ČSÚ tři. Jednak je to nárůst počtu mladých, kteří po ukončení vzdělávání ještě nenašli své první zaměstnání. Dalším důvodem je, že někteří dlouhodobě nezaměstnaní již přešli do skupiny ekonomicky neaktivních osob, třeba do důchodu, nebo si část z nich našla pracovní uplatnění.

Tím hlavním ovšem zřejmě je propouštění na konci roku 2008 a v průběhu minulého roku, kterým na svou tíživou situaci reagovala řada firem a organizací. Počet nezaměstnaných totiž podle statistik ČSÚ dosáhl na konci roku 2009 čísla 385 000 a meziročně se zvýšil o 154 200. Počet dlouhodobě nezaměstnaných sice rovněž vzrostl, a to ze 107 400 na 112 900, jejich podíl na celkovém počtu lidí bez práce se nyní ale vypočítává z vyššího základu.

Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat, který ČSÚ použil pro svou analýzu, v Evropské unii panuje jiný trend než v České republice. V průměru EU 27 se podíl dlouhodobě nezaměstnaných zvýšil meziročně o 0,6 procentního bodu na 35,2 procenta. Nejvíce se tento trend dotkl Španělska, kde se zvýšil o 11,5 procentního bodu na 29,3 procenta.

Naopak nejvíce se kromě České republiky snížil v Rumunsku, o 16,3 procentního bodu na 23,2 procenta. Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti měli loni na Slovensku, 54 procent, nejmenší naopak v Dánsku, 11,1 procenta.