Můj manžel si požádal o přiznání starobního důchodu ke dni 12. 3. 2010, jelikož mu k tomuto dni vznikl nárok. Pracuje a chce pracovat dál. Pracovní smlouvu má uzavřenou na dobu neurčitou. Zaměstnavatel jej však nutí, aby u něj skončil, protože bere důchod. Z jakého důvodu může dát zaměstnavatel výpověď mému manželovi a na co má nárok?

Zaměstnavatel nemá v žádném případě právo nutit zaměstnance ukončit pracovní poměr z důvodu, že zaměstnanec dosáhl důchodového věku, ani proto, že si požádal o starobní důchod a ten mu byl správou sociálního zabezpečení přiznán.

Do konce roku 2009 bylo možné zaměstnat osobu pobírající starobní důchod pouze na dobu určitou v maximální délce jednoho roku. Následně se mohl sjednat další pracovní poměr, případně dohoda o pracovní činnosti, ovšem opět nejvýše na jeden rok. Jiné omezení zaměstnávání starobních důchodců nebylo a není právními předpisy upraveno, ačkoli se řada zaměstnavatelů i zaměstnanců mylně domnívá, že dosažení důchodového věku znamená automatické ukončení pracovního poměru či je výpovědním důvodem ze strany zaměstnavatele.

Padlo jediné právní omezení

Od 1. ledna 2010 nastala s účinností novely zákona o důchodovém pojištění zásadní změna v zaměstnávání starobních důchodců - jediné právní omezení jejich výdělečné činnosti bylo zrušeno. Pro nárok na starobní důchod tak již není stanovena podmínka pracovního poměru na dobu určitou v délce maximálně 1 roku.

Díky této novele si od 1. 1. 2010 zaměstnanci, kteří dosáhnou důchodového věku, mohou požádat o starobní důchod a zároveň být (zůstat) zaměstnáni v pracovním poměru na dobu neurčitou bez jakékoli limitace. Současní zaměstnanci s pracovním poměrem na dobu neurčitou, kteří začnou pobírat starobní důchod po tomto datu, tedy nemají důvod svůj pracovní poměr měnit, popřípadě ukončovat.

Čerstvého důchodce nemůže k důchodu nikdo nutit

Pokud jde o možnosti skončení pracovního poměru důchodce, jsou naprosto stejné jako u běžných zaměstnanců. Zaměstnavatel se s nimi tedy může domluvit na skončení pracovního poměru dohodou, jestliže o to má důchodce zájem, popřípadě pokud mu zaměstnavatel nabídne takové podmínky (zejména odstupné), které ho o výhodnosti uzavření dohody přesvědčí. Zaměstnance však nelze k podepsání dohody nutit.

Výpověď ze strany zaměstnavatele je možné dát pouze v případech vyjmenovaných v § 52 zákoníku práce, tedy z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele nebo z důvodů zdravotních, kázeňských, či neplnění předpokladů nebo požadavků na straně zaměstnance. Tyto důvody by tedy musely být skutečně dány, jinak by soud posoudil výpověď jako neplatnou. Pokud by se jednalo o výpověď pro organizační změny či některé zdravotní důvody, měl by i zaměstnanec pobírající starobní důchod ze zákona nárok na odstupné.

Pokračující zaměstnání výši důchodu výrazně neovlivní

Souběh pracovního poměru na dobu neurčitou a pobírání starobního důchodu výrazně neovlivní ani výši tohoto důchodu. Vypočítává se naprosto stejným způsobem jako u osob, které již nepracují. Zákon o důchodovém pojištění navíc nově stanoví možnost požádat o zvýšení procentní výměry starobního důchodu i v případech, kdy pojištěnec po přiznání starobního důchodu pracuje. Takový postup dosud nebyl možný. Zvýšení náleží ve výši 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, je-li starobní důchod vyplácen v plné výši. Toto zvýšení přísluší vždy až po dvou letech nepřetržitého výkonu práce.

Požádat či nepožádat?

Zaměstnanec má dále možnost si při žádání o starobní důchod v souběhu s prací zvolit, že bude pobírat důchod pouze v poloviční výši. V takovém případě mu bude náležet zvýšení v rozsahu 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti. Oproti tomu když zaměstnanec v důchodovém věku pracuje, ale o starobní důchod si vůbec nepožádá, zvyšuje se jeho důchod o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti bez pobírání důchodu.

Pozor u předčasných důchodů!

Pozor, u předčasných starobních důchodů není před dosažením důchodového věku souběh s pracovním poměrem ani nadále možný. Důchodce si k němu může pouze v omezeném rozsahu přivydělat v rámci činnosti, která nezakládá účast na důchodovém pojištění (např. dohoda o pracovní činnosti s příjmem nepřesahujícím 2000 Kč za měsíc, dohoda o provedení práce, podnikání do příjmu přibližně 4 740 Kč měsíčně atd.). Ode dne dosažení důchodového věku už se však ani u předčasných starobních důchodů žádná omezení výdělečné činnosti neuplatní.

Na dnešní dotaz odpovídaly Nataša Randlová a  Barbora Suchá z advokátní kanceláře  Randl Partners.

Máte nějaký dotaz z oblasti vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? Stručně jej popište a zašlete na e-mail kariera@novinky.cz. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete v rubrice Kariéra i s odpověďmi renomovaných odborníků.