„Zaměstnanci si stále více uvědomují, že pokud chtějí povýšit a získat lépe placené místo ve svém vysněném oboru, bez dalšího studia to brzy nebude možné,“ říká Jan Lajka, prorektor pro rozvoj Vysoké školy obchodní v Praze.

Z výzkumu, který VŠO uskutečnila během dvou veletrhů cestovního ruchu – Go a Regiontour – vyplývá, že většina již zaměstnaných lidí skutečně uvažuje o dalším prohlubování svého vzdělání.

Vzdělání chápe jako výhodu 80 % dotázaných

„Na otázku, zda by vám doplnění vzdělání na soukromé vysoké škole pomohlo při práci ve vašem oboru, odpovědělo kladně více než 80 % dotázaných,“ říká prorektor Lajka. Polovina těchto potenciálních uchazečů o vysokoškolský titul chce studovat dálkově.

Zájem uchazečů starších 30 let o studium na vysokých školách se jen v posledních čtyřech letech zvýšil téměř dvojnásobně. Polovina pracujících preferuje dálkové studium. Zatímco v roce 1999 tvořili podle údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání lidé starší 30 let 24 % ze všech zapsaných dálkových studentů, v loňském roce už jich bylo přibližně 42 %.

Končím s medicínou, chci začít vařit!

Prudce rostoucí zájem o dálkové studium zaznamenali i na Střední škole gastronomické a hotelové v Praze. Zájem o ně mají podle jejího ředitele Tomáše Kadlece například dlouholetí provozní, kteří si chtějí udržet současnou pracovní pozici, na niž se začínají tlačit dosavadní podřízení s vyšším vzděláním.

Hlásí se i maminky na mateřské dovolené, které chtějí čas strávený doma využít k doplnění vzdělání, a zvýšit tak své šance na úspěšný návrat do pracovního procesu.

V neposlední řadě lidé se středním nebo vysokoškolským vzděláním, kteří chtějí podnikat v oboru a výuční list potřebují k získání živnostenského oprávnění.

„Asi nejvzdálenější svou původní profesí je svému novému oboru lékař, který se rozhodl u nás získat výuční list v oboru kuchař/číšník, aby si mohl jako čerstvý důchodce otevřít vlastní restauraci,“ popisuje Kadlec.