„Po láhvi často sahají lidé, u kterých vzniká nějaká úzkost a strach,“ potvrdila Právu psychiatrička Dana Kertézsová.

Důvodem může například být, že zaměstnavatel, který zredukoval radikálně počty zaměstnanců, na zbývající naložil tolik povinností, že je nezvládají. Nebo jsou pověřeni úkoly, které jsou nad jejich síly, začnou se sami obávat propuštění, jsou tedy pod stresem, dodává. Alkohol je stresu na čas zbaví.

„Vzniká tzv. sekundární závislost, tito lidé nejsou alkoholici, ale postupně může u nich vzniknut závislost na alkoholu,“ dodala Kertézsová.

Zaměstnavatelé pití více kontrolují

Trend zahánět strach a stres alkoholem neunikl zaměstnavatelům. Poprvé v řadě firem nakupují testery na alkohol. Dříve přimhouřené oko nad veselou náladou zaměstnance vzalo za své. Zákoník práce zakazuje požívat alkoholické nápoje na pracovištích, zaměstnanec nesmí pít alkohol během pracovní doby ani mimo pracoviště nebo nastupovat do práce pod jeho vlivem.

Opilý pracovník může zavinit úraz či neštěstí, jako například požár, který může přivodit krach firmy. Zaměstnavatelé si navíc mohu za současné situace na trhu práce vybírat. Na jedno pracovní místo je podle ČSÚ osmnáct čekatelů, bez práce je rekordních 580 tisíc lidí.

Zvládnout život pod určitým tlakem umí jen část lidí. Pokud se k problémům v práci přidají problémy s dětmi, v rodině, nedostatek peněz, stres se stává velmi silný, shodují se psychologové. Pak je už jen krok k tomu, aby člověk sáhnul po láhvi. Problémy se pak zdají menší, řešení snazší, i když po vystřízlivění je mnohdy situace ještě horší.

„V Česku je na alkoholu závislých na 700 tisíc dospělých,“ řekl Právu Petr Popov, primář oddělení pro léčbu závislostí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. [celá zpráva]

Alkohol je levný

K  tomu, že člověk sáhne jako po pomocném prostředku pro odstranění stresu a napětí právě po alkoholu, přispívá i jeho dostupnost a nízká cena. I když alkohol několikrát v poslední době díky změnám sazeb spotřebních daní zdražil, stále je jeho cena ve srovnání se zahraničím nízká.

Večer v restauraci, sdělila Právu socioterapeutka Zdena Prokopová, patří vlastně k nejlevnějším způsobům trávení volného času. Lístek do kina stojí přes sto korun, do divadla je ještě dražší – cena se pohybuje od tří stovek do tisicikoruny. Kniha stojí kolem 200 korun. Jedna točená desítka stojí podle pivovaru a hospody v průměru od 16 do 22 korun, panák rumu kolem 30 korun, vysvětlila Prokopová. Když někdo vypije 10 piv, zaplatí 180 korun, za deset kvalitnějších limonád zaplatíte 300 korun. „To nemá ve světě obdoby,“ dodala Prokopová.

Navíc problém Čechů s alkoholem na pracovišti  podporuje fakt, že jako národ patříme mezi vyhlášené pijáky. Alkohol se prodává prakticky všude, včetně závodních kantýn a bufetů. Podle statistických údajů z roku 2008 každý Čech včetně kojenců vypil za rok po přepočtu přes deset litrů čistého lihu. Ve třicátých létech to bylo 3,4 litru. Piva vypijeme ročně na 160 litrů. Soustavně klesá naproti tomu spotřeba mléka.

Zvýšený zájem o některé alkoholické nápoje zaznamenali i obchodníci, z jejichž regálů v současné době nejčastěji mizí levnější alkohol. Krize totiž nutí Čechy šetřit. Podle psychologů pití pod tlakem stresu a životních problémů skrývá velké nebezpečí, neboť mezi občasným pijáctvím a alkoholismem je tenká hranice. Alkoholismus totiž rovněž patří mezi časté příčiny rozvodů.