"Být tiskovým mluvčím je v podstatě hodně bláznivá hra. Je to manažerská duševní lopota za většinou pochybnými vavříny," charakterizuje profesi Lenz. Mluvčí by podle něj měl rád komunikovat, rychle se učit, mít správnou míru nadhledu spojenou s psychickou vyrovnaností a pochopit hranice toho, co si může a nemůže dovolit vůči organizaci i šéfovi.

Zakázaná formulka: no comment

To ho ovšem žádné kurzy ani školení nenaučí. Platí zde hlavně zdravý odstup, selský rozum a instinkt. Přesto se nováček, který se chce stát tiskovým mluvčím, může ze zkušeností dlouholetého mluvčího poučit. Dozví se mimo jiné to, že by neměl používat obrat 'no comment', měl by se často a od srdce smát a hodně se modlit za preciznost svých zpráv.

V každém případě by měl jako mluvčí umět mluvit, a to i v situaci, kdy pro některou zahraniční rozhlasovou stanici má s průměrnou znalostí angličtiny komentovat událost, která v tu chvíli zajímá celý svět.

Jak si poradit s bulvárem

Lenz pojal knížku jako veselý návod pro své následovníky, kde v jednotlivých kapitolách probírá například časté věty z praxe, jak se nenechat vyprovokovat agresivním volajícím či jak si budovat vztahy s novináři, a to i bulvárními.
Popisuje například, jak ho jako mluvčího porodnice oslovil fotograf bulvárního týdeníku, který chtěl nafotit nadstandardní pokoje. Nedostal žádné informace, přesto druhý den v periodiku vyšlo, že mluvčí potvrdil porod přítelkyně velmi populárního zpěváka.

Šéfové mu nevěřili, že nic neprozradil, ale i s takovými nepříjemnosti se podle Lenze musí umět správný tiskový mluvčí vyrovnat, aniž to naruší jeho duševní zdraví a další chuť být mluvčím.