"Skládání rodokmenů rozhodně není nuda, ale spíše velká detektivka. Každá rodina má totiž svou 'pikantní' historku nebo zvláštní zádrhel, který musím rozplétat," říká pražská genealožka Helena Voldánová.

Základní předpoklady: švabach, němčina, latina

Profesionální genealog musí zvládnout čtení pro laika těžko rozluštitelných zápisů v matrikách, které sem faráři vepisovali takzvaným švabachem, a nezbytná je aspoň průměrná znalost němčiny a základů latiny.

Vystudované historiky tato práce většinou neláká. "Námezdní" genealogové jsou hlavně středoškoláci a vysokoškoláci, důchodci. Spojuje je způsob, jakým se k tomuto povolání dostali. Životy jim změnilo sestavení prvního rodokmenu, jímž byla bez výjimky historie jejich vlastní rodiny.

Genealogové při hledání údajů křižují archivy a obecní úřady po celé zemi a často jsou nuceni vyrazit až na druhý konec republiky nebo dokonce do zahraničí. Jejich pracovní den určují otevírací hodiny oblastních archivů.

O půl čtvrté vyrážejí na cestu, která je někdy zbytečná

"Nejtěžší na této práci je, že někdy vstáváte ráno v půl čtvrté, abyste o půl šesté stihli vlak, který vás odveze na místo určení, kde máte být v osm hodin," uvedla další pražská genealožka Filomena Jičínská. Někdy se cesta ukáže zbytečná, protože záznamy o předcích oproti předpokladu z nějakého důvodu vůbec nenajdou.

Vypracovat rodokmen je práce na dlouhé roky, která navíc nikdy nekončí. Genealogové se tak většinou musejí z časových důvodů omezit jen na sledování generací předků v přímé rodové linii.

Po třicetiletou válku do 15 000 korun

Časová náročnost rozhoduje i o cenách a druhu zpracování rodokmenu. Nejčastější je takzvaný vývod otcovské větve, v němž se sledují všichni otcové v přímé linii. V případě, že se ho podaří dovést až do poloviny 17. století, tedy do doby po konci třicetileté války, lze ho pořídit za 10 000 až 15 000 korun.

Další možností je pak vývod z předků - rodičů, prarodičů a všech následujících generací rodičů v sestupné řadě, kdy cena u varianty se 16 předky, tedy v páté generaci, činí asi 10 000 Kč. Možné jsou i další varianty - například rozrod vycházející od nejstaršího předka (praotce) a zakladatele "rodu", od nějž se pak hledají všichni jeho potomci.

Tři až čtyři měsíce práce, nejvýš dvanáct zakázek ročně

Zpracování rodokmenu zabere Jičínské, v závislosti na dostupnosti pramenů, tři až čtyři měsíce usilovné práce. Protože jich zpracovává několik najednou, ročně se jí podaří dokončit v průměru deset až dvanáct zakázek. Výsledek pak předkládá klientům ve formě dokumentu s několika desítkami stránek, občas dokonce vázaném v kůži, v němž bývají začleněny i fotografie předků, případně pohlednice, mapy nebo reprodukce obrazů míst, kde žili, či soupisy jejich majetku. Součástí této rodinné "kroniky" jsou i kopie matričních zápisů. Cena se při vynaloženém množství práce a času může zdát nepřiměřená. "Zbohatnout se na tom určitě nedá, jen trochu přilepšit," připustila Jičínská.

Základní vlastností dobrého rodopisce musí být solidnost, shodují se genealogové. Záruku důvěryhodnosti poskytne uvedení zdroje informací - tedy stránek matriky, kde se zápas o narození, úmrtí nebo sňatku nachází.

Živnostenský list, žádné zkoušky

Genealogy nikdo nenutí skládat povinně jakékoli zkoušky, pracují tedy bez omezení pouze na základě živnostenského listu. Dobrovolně mohou docházet na kurzy České genealogické a heraldické společnosti, která vydává potvrzení o jejich absolvování. "Osobně bych při zadání objednávky požadovala alespoň tento doklad," doporučuje Jičínská.

Výsledky bádání přinášejí mnohá překvapení, z nichž asi největší bývá pro klienty zjištění, že jejich předek byl nemanželského původu. "Lidé jsou často úplně v šoku," popsala Jičínská. Genealogové objevují neznámé rodinné příslušníky, přinášejí informace o rozvodech, o nichž potomci neměli ponětí, nebo o neobvyklých povoláních. "Je zajímavé, že skoro v každé rodině najdete jednoho mlynáře," opravila Jičínská mylné názory, že šlo o poměrně vzácné řemeslo.

Mezi zákazníky věkově převládají třicátníci a čtyřicátníci. Impulzem k objednání rodokmenu pro ně většinou bývá nějaká šťastná událost v rodině. Svatba nebo očekávaný příchod dítěte je přivede k zamyšlení o jejich vlastním původu. Rodokmen však také velice dobře poslouží jako neobvyklý dárek rodičům k různým výročí - třeba ke zlaté svatbě.

Potvrdit nebo vyvrátit rodinnou historku

Někdy je také vede čirá zvědavost. Chtějí například poznat význam svého neobvyklého příjmení nebo potvrdit či vyvrátit historky tradované v jejich příbuzenstvu po generace. Nejobvyklejší legendou bývá představa o předkovi počatém z nemanželského vztahu nějaké šlechtičny nebo o zapomenutých vojácích, pokud možno francouzských z doby napoleonských válek.

"Podařilo se mi například potvrdit pověst, která se v jisté rodině držela, že jejich vzdálený předek byl mlynářem a zemřel na Štědrý den," uvedla Voldánová. Vše bylo ale poněkud složitější. Tento mlynář skutečně odešel z tohoto světa o Vánocích. Předtím se však prý příšerně opil v hospodě a spadl do náhonu vlastního mlýna, kde se utopil.