První mikrobus se v Moskvě objevil 17. února u vchodu na trh pracovních příležitostí v Domě podnikatele. Fronta zájemců se táhla na 200 metrů daleko. Mezitím do ulic vyjely další dva mikrobusy s pracovníky úřadu práce a v celém Rusku má následovat sedm stovek vozů "rychlé pomoci pro nezaměstnané".

Psycholog: být na dlažbě je normální

Očekávány jsou hlavně v podnicích, které propouštějí více než padesátku zaměstnanců najednou. V takovém případě ještě posádku doplňuje psycholog, aby vysvětloval, že ocitnout se na dlažbě je normální. "Sanitky pro nezaměstnané" mají být přistavovány i ke kasárnám, kde vojenské jednotky propouštějí důstojníky do zálohy, či k vysokým školám s absolventy bez uplatnění.

"Propouštění provází začátek každého nového roku a teď čelíme nové vlně," vysvětluje mluvčí moskevského úřadu práce Vjačeslav Skoljapov. "Navíc práci hledají i lidé, kteří byli propuštěni ještě loni, ale mezitím projedli odstupné a začali mít starosti."

Úřady nyní v Moskvě registrují 61 000 nezaměstnaných a v databázích mají 160 000 volných míst. Ale úřední údaje v Rusku často neodpovídají realitě. Podle expertů potíž bývá i s tím, že dříve sovětské a nyní i ruské školy připravují absolventy na profese, po nichž není velká poptávka, zatímco se nedostává rukou ve výrobě, která opět začíná růst.

Práci nabízejí i bezplatné veřejné terminály

Moskevské úřady nedávno zřídily i sedmdesátku veřejných terminálů s bezplatným přístupem do databanky pracovních příležitostí, ale ohlasy jsou smíšené. Nabídky v databázi prý často neodpovídají skutečnosti.

Najít si práci za pomoci mikrobusu zkusil i sám reportér listu. Ale bez vyžadované znalosti rumunštiny, japonštiny či španělštiny se mu dostalo jen dvou nabídek: buď dělat novinařinu u mnišského řádu za 10 000 rublů měsíčně (asi 6400 Kč), nebo se poptat na místo redaktora u sdružení zahraničních podnikatelů za 89 700 (skoro 57.300 Kč). Pro fotoreportéra se místo nenašlo, podobně jako pro mladíka, který toužil po kariéře bankéře i bez znalosti angličtiny a práce s počítačem.