"Přetváříme americkou krajinu největší investicí do infrastruktury od chvíle, kdy prezident Eisenhower v padesátých letech začal budovat dálniční síť," prohlásil mimo jiné Obama po podpisu stimulačního balíku. Ve Sněmovně reprezentantů pro plán nehlasoval ani jeden republikán a v Senátu jej podpořili pouze tři republikáni.

Obamova opozice považovala většinu vládních výdajů za mrhání penězi daňových poplatníků. Podle republikánů balíček přináší jen nízké daňové úlevy a mnoho politicky motivovaných projektů. Část ekonomů se zase obávala především toho, že stimulační opatření přišla pozdě. Kritiku Obama ale schytal i z vlastních řad, když část demokratů volala po mohutnějším stimulu.

Bez práce je stále desetina Američanů

Výsledky plánu jsou zatím hodnoceny rozporuplně. Asi největším zklamáním je vývoj nezaměstnanosti. Loni v říjnu totiž míra nezaměstnanosti poprvé od roku 1983 přesáhla psychologickou hranici deseti procent a i přes malé zlepšení se stále pohybuje kolem desetiprocentní hranice. Obama tak přišel s dalším podpůrným balíčkem v hodnotě 155 miliard dolarů (asi 2,8 biliónu Kč) na podporu tvorby nových pracovních příležitostí, který Sněmovna schválila opět těsnou většinou hlasů loni v prosinci.

Ztráta pracovních míst společně s hrozivým rozpočtovým deficitem jsou katalyzátorem poklesu Obamovy popularity. Rozpočtoví analytici sice tvrdí, že balíček pomohl vytvořit až 1,6 miliónu pracovních míst a zmírnil dopady hospodářské recese, na konci minulého roku přesto míra nezaměstnanosti v zemi činila deset procent a bez práce bylo 15,3 miliónu lidí.

Za rok ubylo 4,2 miliónu míst

Za celý rok 2009 pak přišla ekonomika Spojených států o 4,2 miliónu pracovních míst. Nadějí se staly údaje za leden, kdy se míra nezaměstnanosti překvapivě snížila na pětiměsíční minimum 9,7 procenta z prosincových deseti procent. Zaměstnavatelé v USA nicméně zrušili dalších 20 000 pracovních míst a od začátku hospodářské recese v prosinci 2007 americká ekonomika přišla celkově o 8,4 miliónu míst.

Celkem je podle lednové zprávy Bílého domu vyčerpána více než polovina stimulu. Americká vláda zatím prostřednictvím daňových úlev a výdajů ekonomiku podpořila 263,3 miliardami dolarů, což je asi třetina záchranného balíčku. Dalších 149,7 miliardy již přislíbila na různé projekty a činnosti. Devadesát miliard dolarů šlo na ekologické projekty, na něž Obamova administrativa klade velký důraz.

Balíčky přijaly i další země

K podobným záchranným balíčkům sáhly i další země. Německý spolkový sněm například schválil podporu za celkem 50 miliard eur (zhruba 1,4 biliónu korun), což je největší balík opatření na stimulaci ekonomiky v poválečných dějinách Německa. Spojené státy již v říjnu 2008 také přijaly plán stabilizace finančního systému v hodnotě 700 miliard dolarů (zhruba 12 biliónů USD).