Článek
Zpráva „Nové dovednosti pro nová pracovní místa: okamžitá opatření“ zdůrazňuje, že lidem je třeba poskytnout správnou motivaci, aby zdokonalovali své dovednosti, lépe propojovali vzdělávání, odbornou přípravu a práci, získávali správnou kombinaci dovedností a lépe předvídali dovednosti, jichž bude zapotřebí v budoucnosti. Zpráva je jedním z nejdůležitějších výsledků agendy „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“.
„Zdokonalování individuálních dovedností nám pomůže k rychlé cestě z krize a k přípravě na udržitelný hospodářský úspěch v budoucnosti,“ uvedl komisař pro zaměstnanost Vladimír Špidla.
Ani kvalifikovaní nemusejí zaměstnavatelům vyhovovat
Zpráva upozorňuje na nepříjemnou skutečnost, že navzdory pokroku dosaženému v posledních letech, nemá stále velká část občanů Evropy dostatečnou kvalifikaci. Téměř třetina evropské populace ve věku 25–64 let nemá žádnou nebo má pouze nízkou kvalifikaci a pouze čtvrtina osob z této věkové skupiny má vysokou kvalifikaci. Kvalifikované osoby však nemusí mít vždy takové dovednosti, které vyžaduje zaměstnavatel, což vede k nesouladu nabízených a požadovaných dovedností na trhu práce. Je třeba dosáhnout lepší kombinace průřezových a specifických dovedností.
Motivovat, otevřít, kombinovat
Zpráva vyzývá ke krokům ve čtyřech hlavních oblastech. Je podle ní třeba lépe motivovat zaměstnavatele i jednotlivce ke zdokonalování dovedností. Investice do dovedností musí být významné, dobře uvážené a nikoli pouze finanční povahy.
Svět vzdělávání a odborné přípravy je třeba otevřít. Toho lze dosáhnout vybudováním inovativnějších vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy, které budou vnímavější k potřebám studujících i zaměstnavatelů, a vytvářením vhodných kvalifikací zaměřených na konkrétní výstupy.
Na co upozorňuje EK
V současnosti má nízkou nebo žádnou kvalifikaci jeden ze tří Evropanů v produktivním věku a pravděpodobnost, že takový člověk nalezne zaměstnání, je o 40 % nižší než u středně kvalifikovaných osob.
Míra zaměstnanosti vysoce kvalifikovaných osob je v celé EU 84 %, středně kvalifikovaných osob 70 %, u osob s nízkou kvalifikací činí 49 %.
U osob s nízkou kvalifikací existuje také mnohem menší pravděpodobnost, že budou zdokonalovat své dovednosti a že se zapojí do celoživotního vzdělávání.
Pravděpodobnost nuceného ukončení podnikatelské činnosti 2,5krát nižší u společností, které školí své zaměstnance, než u společností, které tak nečiní.
V dlouhodobém výhledu by vzdělávací systémy, které poskytnou vhodné dovednosti pro všechny, mohly zvýšit HDP až o 10 %.
Je třeba nabídnout lepší kombinaci dovedností, která bude lépe odpovídat potřebám trhu práce a také lépe předvídat budoucí kvalifikační požadavky.