Hlavní obsah

Ani krize nedonutila firmy snižovat náklady a měřit produktivitu práce

Právo, Petr Kotek

Bude to znít jako kacířská slova, ale o slova vlastně nejde: to čísla říkají, že v globálním měřítku navzdory poklesu ekonomiky zatím přes 60 procent společností nezavedlo žádný aktivní program na snižování nákladů a v českých podmínkách stále jen necelá třetina firem měří produktivitu práce svých zaměstnanců.

Článek

Podle průzkumu společnosti Ernst & Young provedeného mezi 561 vrcholovými manažery z 11 průmyslových odvětví čtvrtina nadnárodních firem ani neuvažuje o tom, že by jakkoli výrazněji snižovala náklady, a pouze 17 procent jich pokládá trvalé prosazování úsporných opatření za jednu ze svých priorit.

„Z našeho průzkumu je zřejmé, že mnoho společností se k otázce snižování nákladů staví až příliš pasivně. Riskují tak, že na případné oživení hospodářství nezareagují včas. Přestože se z optimalizace nákladů stal v průběhu uplynulého roku jeden z klíčových úkolů podnikového řízení, společnosti se doposud zaměřily především na dočasná opatření taktického charakteru, kterými získaly většinou úspory maximálně deset procent,“ uvedl partner oddělení podnikového poradenství E v ČR Petr Knap.

Nejste dost výkonní? Půjdeme na východ!

Pokud jde o výkonnost českých pracovníků, ta dlouhodobě nepatří zrovna mezi špičku v Evropské unii a může se v konkurenčním boji jevit jako velká slabina. Jedním z důsledků může být i přesun sídel společností i celých závodů k východním sousedům.

„Podle našich zkušeností necelá třetina firem měří produktivitu práce svých zaměstnanců,“ říká Dagmar Scholzeová z oddělení regionálních analýz a informačních služeb libereckého Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Ani ČSÚ ale nemá ve svém hledáčku všechny oblasti hospodářství. Firmy, které z vlastní iniciativy tento ukazatel sledují, zase nemají možnost porovnání, jak si stojí v evropském měřítku. „Výjimkou je stavebnictví, ale ani zde nejsou do programu zjišťování údajů zahrnuty všechny firmy,“ uvádí Scholzeová. Přesto stavební výroba zůstává nejreprezentativnějším vzorkem a je pod drobnohledem evropského úřadu Eurostat.

Podle oficiálních měřítek je produktivita práce od letošního roku počítána ze základní stavební výroby. „Ještě před rokem to bylo ze stavebních prací dle dodavatelských smluv, které nezahrnovaly poddodávky pro jiné dodavatele nebo mezi jednotlivými vlastními závody,“ říká Scholzeová.

Aby výstupy zjišťování měly patřičnou vypovídací schopnost, při výpočtu se vychází z počtu všech osob pracujících v podniku, tzn. z počtu zaměstnaných a také z počtu zaměstnanců agentur práce a jiných ekonomických subjektů, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce v daném podniku.

Na prvních třech místech nejvyšší produktivity se dlouhodobě pohybují hlavní město Praha, Liberecký a Jihomoravský kraj. Výkonnost v nich sídlících firem byla za poslední čtyři roky vždy nad republikovým průměrem. Pražská Skanska CZ, Metrostav, Eurovia CS (dříve SSŽ), ale i liberecký SYNER hrají rozhodující roli při sledování produktivity práce. Na opačném konci tabulky se stabilně objevuje Karlovarský, Pardubický nebo Plzeňský kraj.

Největší neznamená nejvýkonnější

Obecný cíl managementu „zvýšit výkonnost práce“ platí snad ve všech firmách, ty velké navíc těží ze zkušeností a svého postavení.

Přestože zmíněné firmy Eurovia, Metrostav a Skanska mají produktivitu vyšší o 5,1, respektive 4,1 a 2 milióny Kč, než je loňský republikový průměr 2,3 miliónu na zaměstnance, „do kapsy“ je strčí i několikrát menší ústecký Viamont DSP s produktivitou 9,97 mil. Kč nebo liberecký SYNER, ve kterém měří výkonnost pravidelně a je i součástí reportingu připravovaného bankám. Produktivita v Syneru činí 14,1 miliónu na stavaře.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám