Vyplývá to z průzkumu, poradenské firmy KPMG mezi 345 vysokoškoláky v osmi zemích Evropy, Blízkého východu a Afriky. Při výběru budoucího zaměstnavatele jsou pro současné studenty a absolventy rozhodujícími faktory profesní rozvoj a možnost kariérního postupu.

"Mladá generace očekává, že jí práce poskytne možnost učit se a zvyšovat si tím vlastní kvalifikaci i hodnotu na trhu práce,“ uvedla manažerka v oddělení lidských zdrojů v KPMG ČR Pavla Slabihoudková. Na 71 procent absolventů se již u prvních kol pohovorů velmi zajímá o možnosti kariérního růstu v rámci firmy, dodala.

První zaměstnání jen na chvíli

Překvapivým zjištěním je prý skutečnost, že 87 procent respondentů neočekává, že ve svém prvním zaměstnání setrvají déle než pět let. Za Česko se tak dokonce vyjádřilo 96 procent dotazovaných, což je nejvyšší počet ze všech zkoumaných zemí.

"Tento názor velmi pravděpodobně souvisí s tím, že příslušníci mladších generací si velmi cení možnosti mobility, a to jak v zeměpisném slova smyslu, tak mezi firmami,“ vysvětlila neočekávaný jev Slabihoudková.

Dalším aspektem při výběru prvního zaměstnavatele je požadavek, aby vykonávaná práce byla pro absolventa motivující a jím vynaložené úsilí se setkalo s uznáním. Velkou roli hraje také příjemné pracovní prostředí a zřetelná je touha získat zkušenosti z práce v zahraničí. Celkem 89 procent respondentů se domnívá, že zahraniční pracovní zkušenosti jsou velmi zajímavé, a 74 procent je považuje za prioritu. Největší zájem o jejich získání projevili studenti z Ruska.

Volný čas je důležitý

Velmi silným a především novým faktorem, který mladí absolventi řeší při hledání svého prvního zaměstnání, je rovnováha mezi soukromým a pracovním životem. Na 82 procent respondentů považuje tuto rovnováhu za rozhodující faktor. Z toho je jasné, že nová generace absolventů vysokých škol se nechce vzdát svých mimopracovních aktivit, koníčků a rodinného života, komentovala průzkum Slabihoudková.

Platové ohodnocení se umístilo v žebříčku důležitosti na pátém místě. Výše mladí absolventi staví například profesní růst, pracovní prostředí či další vzdělávání. Celkem 47 procent účastníků studie považuje za důležitou součást pracovních podmínek pružnou pracovní dobu.