V některých místech ale zatím službu využívají spíš jen jednotlivci. Některá sídla novinku nezavedla s odůvodněním, že by se o příležitostné pracovníky neměl kdo starat. Využití nezaměstnaných při veřejné službě v obcích umožnila novela zákona platná od letošního ledna. Pokud nezaměstnaní každý měsíc odpracují stanovený počet hodin, mají nárok na vyšší příspěvek. Za svoji práci ale nedostávají odměnu. Města na Vysočině začala zavádět veřejnou službu hlavně od léta.

Nové Město na Moravě má veřejnou službu od srpna. Z osmi zájemců zatím nastoupili dva. "S přicházejícím podzimem se počítá s tím, že se výkon veřejné služby rozšíří," řekl Petr Švanda z městského odboru sociálních věcí. Ve městě jsou však i lidé, kteří o možnost pracovat zatím nestojí a raději se smíří se snížením dávky na existenční minimum. "Co jsme počítali, potencionálních uchazečů by mělo být asi 30," podotkl.

Novoměstští nezaměstnaní zatím pomáhali uklízet po těžbě v lese, během podzimních měsíců budou shrabovat listí a zametat chodníky, hřbitovy a parky. V zimě by měli pomáhat s odhrnováním sněhu.

V Třebíči by mohly dostat práci až tři stovky lidí

V Třebíči funguje zkušebně veřejná služba od července. Týkat by se mohla až 310 lidí, smlouvu k 1. červenci podepsalo 72 z nich. Radnice ve Žďáru nad Sázavou začala nabízet veřejnou službu v červnu, nyní má uzavřeny smlouvy s 15 lidmi a očekává se, že další zájemci budou přibývat. Ve Světlé nad Sázavou zatím měsíčně vypomáhají tři nezaměstnaní, zatím byli vidět hlavně v zámeckém parku. V Pelhřimově mohou první zájemci pracovat ve veřejné službě od září.

Naopak krajské město Jihlava zatím veřejnou službu nechystá. Jedním z důvodů je prý nevyjasněná legislativa. "Také nemáme personál, který by se o tyto osoby staral," doplnil mluvčí města Radek Tulis. Ministerstvo práce a sociálních věcí neeviduje počet obcí s veřejnou službou. O dotaci na pojistné pro pracovníky v této službě zatím požádalo 211 obcí v Česku.

Práce pomáhá k vyšším dávkám

Nezaměstnaní, kteří pobírají déle než půl roku příspěvek na živobytí, mají nárok už jen na takzvané existenční minimum, tedy 2020 korun. Pokud si chtějí udržet vyšší dávku, musí mít nějaký příležitostný výdělek nebo vykonávat veřejnou či dobrovolnickou službu v rozsahu alespoň 20 hodin za měsíc. Letos v srpnu byl příspěvek na živobytí vyplacen 125 650 osobám v ČR, snížení částky na existenční minimum se dotklo více než 18 procent z nich, tedy více než 23 300 lidí. Důvodů ke krácení této dávky je ale podle informací ministerstva více, mezi ně patří například i dlužné výživné na nezletilé dítě.