Měla jste jako holka nějaký profesní sen?

Dlouho jsem chtěla být letuškou. Byla jsem z letecké rodiny, bavila mě letadla a cestování, učila se jazyky, takže jsem k tomu docela mířila.

Nakolik se od něho skutečnost odklonila?

Když jsem začala létat po světě za prací jako modelka. Létání jsem si užila dost i cestování, takže ty hlavní důvody odpadly.

Co se vám v profesním životě nejvíc povedlo?

Já měla většinou obtížné začátky, až časem se to zlomilo, takže můžu říct, že jak v modelingu, tak teď v moderování si na nedostatek práce nemůžu stěžovat, ale že bych měla jednu nej, to ani ne.

Pro mě byly důležité ty, které mě někam dál posunuly; v modelingu to byla třeba první kampaň, nebo přehlídka pro V. Westwoodovou, která si mě vybrala do pětky holek z celé Evropy, nebo ty, které pro mě znamenaly výzvu, což byly třeba zprávy na ČT nebo rozhlas, ale znáte to, když horu vylezete, už tak vysoká nevypadá.

Jak zvládáte práci se dvěma malými dětmi?

Omezeně. Proto jsem ty aktivity utlumila a dobře zvažuji, na jakou práci kývnu.

Jakou profesi byste svým dětem nikdy nedovolila?

Drogového dealera. Ale nevím, jestli by se zrovna v téhle fázi ptaly na maminčin názor.

Jenom šeptem – co byste si přála, aby z nich jednou bylo? I když je jasné, že to necháte na nich…

Jsou příliš maličké, abych o tom už přemýšlela. Zatím je učíme, aby ať už dělají cokoliv, dělaly to dobře a naplno.

Jakou profesi byste si ráda zkusila, kdyby to bylo možné?

Pilotku. Napovídají mi asi geny.

Co si představujete pod pojmem: Udělal kariéru?

Nějak jsou mi bližší lidé, co pracují, než ti, co dělají kariéru. Možná proto mě napadá Hlaváček z Rozpuštěný vypuštěný: „Dobře si chlapec vybral…“