Článek
Přitahovalo vás herecké povolání odjakživa?
Nikoliv, kosmonauti a fotbalisti měli nejdřív přednost. Jenže centrifuga mi nedělala dobře a talent fotbalový byl sice prvoligový, ale ne reprezentační, tak jsem začal recitovat básničky.
Po kom jste zdědil komediantské geny?
Asi po mamince. Jako malá hrála v sokolovně Princeznu se zlatou hvězdou. A jí vděčím za to, že mě odvedla z fotbalového hřiště do Dismanova souboru. A pak už následovala obvyklá herecká učiliště – konzervatoř a DAMU, kde jsem se pokusil, společně s osvícenými pedagogy, nějaké ty geny rozvinout.
Říká se: „Mám hlad jako herec!“ Platilo to někdy i ve vašem případě?
Neplatilo, já měl vždycky spíš chutě. Ale zažil jsem už období, kdy telefon nezvonil několikrát denně s nabídkami na nové role, a tehdy jsem si uvědomil, jak je naše povolání nejisté a nesvobodné. Hlavou se mi honilo: „Dostanu nějakou zajímavou roli? Budu se hodit režisérovi do koncepce? Budu se vůbec hodit?“ Proto se snažím ke všemu přistupovat s pokorou a období, kdy se vše hodně daří, nebrat jako naprostou samozřejmost, protože se to může rázem změnit.
Je možná se u nás tímto povoláním uživit? Přece jenom herecké školy chrlí nové a nové herce.
Ano, je. Ale občas se stane, že každý měsíc se na nové auto nevydělá. A taky člověk občas musí přijmout práci, která není zrovna srdeční záležitostí. Školy sice chrlí spousty nových adeptů, ale po brzkém vystřízlivění z reality mnozí odcházejí mimo obor nebo na mateřskou.
Chtěl jste někdy s herectvím praštit?
Praštit jsem chtěl spíš jednoho rádoby režiséra.
Zkusil jste ještě nějaké jiné povolání - a které byste si chtěl vyzkoušet, kdyby to šlo?
Díky herecké profesi jsem si zkusil povolání mnoho (pilot boeingu, inženýr atomární silové mikroskopie, velitel URNY, hasič, školník, zloděj, bezdomovec ad.) a v životě by mě lákalo být třeba takovým rentiérem.
Co považujete za svůj největší úspěch?
V osobním životě jsem rozhodně vděčný za to, do jaké jsem se narodil rodiny. A i když vím, že to není můj úspěch, jsem velmi rád za to, jakého mám bratra. A v profesionálním životě považuji za úspěch určitě to, že jsem se zatím ještě nezbláznil.
Myslíte si, že v herectví víc než kde jinde platí rčení: ...udělal kariéru? Co si pod tím představujete?
V herectví „udělat kariéru” může znamenat mnohé, každopádně je náš úspěch, ať už si pod tím představíme cokoli, vidět mnohem více než v jiných oborech. Ale také je pomíjivější. Nicméně pokud není ohrožena morálka a zdraví, tak si pod tímto představuji zejména samou dřinu a velký kus štěstí.