Jaké povolání vás jako malou fascinovalo?

Krocení divokých koní a cvičení delfínů.

Jste tím, čím jste vždycky chtěla být?

Ano - a děkuji za to.

Jaký je život herečky v Česku?

Těžký, ale všechny věci, které za něco stojí, „bolí“.

Co všechno jste užživotě dělala?

Všechno, na co si vzpomenete. Psala jsem, byla kosmetickou redaktorkou, starala se o hříbata, pracovala jsem v baru, živila jsem se také malováním interiérů, hlídala jsem děti.

Jak vypadá váš běžný pracovní den?

Můj život je díky hloupému sporu s otcem mé dcery rozdělený na půl. Čtrnáct dní žiju normálně jako matka své dcery a od toho se také můj život odvíjí: ráno ji odvedu do školky a jdu na zkoušku do divadla. V půl druhé ji vyzvednu a žiji tak, aby nám bylo co nejlíp. Jdeme na pouť nebo tancovat nebo někam cvičit. Večer se dlouho koupeme a pak si čteme. Druhá, ta prázdnější půlka mého života, je věnována od rána do večera práci. Točím, hraju, zkouším, dělám rozhovory, fotím, zpívám.

Lze herečku považovat za „podnikatelku“? Považujete se za ni vy sama?

Rozhodně ne, nejsem diplomat a ani si neumím věci dobře spočítat.

Co umíte a nikdo o tom neví?

Stát na hlavě.

Jakou profesi byste ráda zkusila?

Chtěla bych poznat život delfínů a pomáhat jim.

Co si představujete pod tím, když se řekne: „Udělala kariéru“?

Pro mne to znamená, ze se člověk může celý život živit prací, která ho velmi baví. A také to, že dostane příležitost a prostředky, aby ji mohl do hloubky pochopit.