Článek
Ekonomové však upozorňují, že z hlediska tvorby pracovních míst a podpory ekonomického růstu jsou tyto programy neefektivní a sporné.
Řada studií programy "green jobs" podporuje a vychvaluje. Například Obamovi blízký institut The Center for American Progress vyzval vládu, aby do zelených iniciativ v energetice investovala 100 miliard dolarů, čímž údajně vzniknou dva milióny pracovních příležitostí. V předvolební kampani Obama sliboval, že za 150 miliard dolarů vytvoří během deseti let investicemi do obnovitelných zdrojů jako solární a větrné energie a biopaliv až pět miliónů pracovních míst. OSN předpovídá, že během 20 let ve světě díky alternativní energetice vznikne 20 miliónů pracovních míst, desetkrát více než dnes.
Oponenti zelená místa kritizují
Kritici však podle týdeníku The Economist upozorňují, že tyto plány a výpočty jsou pochybné, protože neodpovídají na některé klíčové otázky. Základní otázkou je, kolik by s příslušnými penězi vzniklo pracovních míst jiným způsobem než investicemi do "zelené" energetiky. Klíčem k odpovědi je neoddiskutovatelný fakt, že současná alternativní energetika je vesměs mnohem dražší než konvenční energetické zdroje. Znamená to také, že vytvořit pracovní místo v alternativní energetice je mnohem dražší.
Obama nedávno upozorňoval, že země jako Španělsko, Německo a Japonsko již předhánějí Ameriku v obnovitelné energii "odvážnými vládními investicemi, které se vyplácejí vznikem dobře placených pracovních míst". Jeho představy však podle The Economistu narušují kritické studie, například práce španělského univerzitního profesora Gabriela Calzady Álvareze, který na základě empirických údajů zjišťoval, jak ohromné španělské subvence do obnovitelné energetiky ovlivňují zaměstnanost.
Calzada Álvarez s pomocí údajů Evropské komise vypočítal, že v rámci programu za 29 miliard eur (přes 770 miliard Kč), které vláda slíbila vyplácet po 25 let, bylo vytvořeno 50 200 pracovních míst. Jedno pracovní místo tak vychází na 570 000 eur. Španělský soukromý sektor však vytvoří v průměru pracovní místo za zhruba 260 000 eur. Kdyby tak vláda ponechala tyto peníze v rukou soukromého sektoru, vzniklo by tím 2,2krát více míst. Jinými slovy, vláda svou investicí na každé "zelené" místo likviduje 2,2 běžné pracovní příležitosti, píše The Economist.
Pokud by Calzada Álvarez vzal v úvahu další přínosy vládních "zelených" investic ve formě snížení emisí skleníkových plynů, vypadala by čísla jistě o něco lépe. Jeho studie i další podobné však podle Economistu jasně svědčí o tom, že některé způsoby tvorby pracovních míst jsou levnější než jiné.
