Co vás vedlo k tomu stát se lékařem?

Když přišel čas výběru vysoké školy, rozhodoval jsem se zcela vážně mezi architekturou a medicínou. Táhlo mne to stejně na obě strany. Nakonec se touha po architektuře podepsala na volbě mého konkrétního lékařského oboru. Podvědomí mne dotáhlo až k volbě plastické chirurgie, která má ze všech medicínských oborů nejblíže k tvořivé estetické činnosti.

Jaká profese by vás ještě bavila?

Jak jsem řekl, architektura. A také jsem měl vždy sklony k malování, vyřezávání a výtvarným pracím, včetně šití.

Jaké vlastnosti musí mít podle vás lékař, aby dělal dobře svou profesi?

Vzdělaný, zodpovědný, vnímající, přístupný, klidný, rozhodný, pořádkumilovný a systematický, cílevědomý, pracovitý, sebevzdělávající se, chirurg – manuálně zručný se schopností prostorové představivosti, logicky uvažující, seriozní, uznávající vlastní chybu, přívětivý, profesionální, zkušený a přitom lidský.

Plastická chirurgie je atraktivní obor. Vede k této práci dlouhá cesta?

Ano. Cesta je velmi dlouhá. Šest let medicíny. Tři roky všeobecné chirurgie zakončené zkouškou (atestací). Pět let přípravy na plastickou chirurgii ukončené na závěr další specializovanou zkouškou z plastické chirurgie (atestací). A po těchto čtrnácti letech teprve stojíte na startovní čáře, na úplném počátku. Až nyní totiž přichází čas, kdy můžete začít nabírat vlastní zkušenosti, které jsou nenahraditelné.

Zachránil jste někdy v rámci svého povolání někomu život?

Jistě. V rámci přípravy jsem pracoval pět a půl roku na plastické chirurgii specializované na popáleninovou medicínu. Za tu dobu prošlo naším oddělením mnoho velmi těžce popálených. A mnohým z nich jsme, společně s tehdejšími mými kolegy a celým zdravotním personálem, zachránili po velmi náročné léčbě život.

Jaký zákrok za Vaší praxe považujete za nejnáročnější?

Určitě operace rozštěpů rtů a patra. Tyto operace jsme s velmi dobrými výsledky prováděli na oddělení plastické chirurgie v Třinci. Všeobecně se však mezi chirurgy říká, že neexistuje žádná lehká operace.

Řekl byste, že jste udělal tzv. „kariéru“?

Kdo to o sobě může říct? Kariéru? Dělám práci, kterou jsem si vždycky přál a která mne naplňuje. Těší mne, že mohu svým způsobem pomáhat pacientům s jejich starostmi. Vybudoval jsem a vedu zavedenou kliniku plastické chirurgie. Jsem svým pánem a to, že mohu rozhodovat o své práci sám, mne velmi osvobozuje. Vzhledem k tomu a dobrému zázemí mé rodiny mohu říct, že svou dosavadní kariéru mohu hodnotit jako dobrou. Přitom však samozřejmě klepu na dřevo.