Podle ministerstva bude takových lidí v příštím roce zřejmě přibývat. "Kvůli posilování kurzu české koruny nejsou již místa v zahraničí pro české občany tolik atraktivní," uvedli ministerští úředníci, podle nichž zahraniční zaměstnavatelé Čechy propouštějí také v důsledku současné hospodářské krize. Nově nezaměstnaní se zejména z Irska a Velké Británie obvykle vracejí zpět do Česka.

Aby nezaměstnaní mohli žádat o podporu v zemích, kde o práci přišli, musí doložit, že splnili všechny stanovené podmínky. "Jejich nároky jsou posuzovány podle pravidel a zákonů platných v daném státě," uvedl mluvčí ministerstva Jiří Sezemský. Pokud Češi v zahraničí nepracovali dostatečně dlouhou dobu, mohou doložit své předchozí zaměstnání v Česku nebo jiné členské zemi EU. Potřebné formuláře jim vydají úřady práce.

Podle odborníků by tak měli nezaměstnaní učinit zejména v případě, že chtějí dále hledat zaměstnání v zahraničí. Naopak lidé, kteří se chtějí vrátit a najít práci doma, by měli v zahraničí požádat o převod dávek zpět do Česka. V různých zemích se doba, během níž úřady zaměstnání potvrzují, výrazně liší.

Rozdíly ve vyplácení jsou velké

Například nezaměstnaní Češi přicházející z Irska musí na potvrzení o vykonávané práci čekat čtyři měsíce; teprve poté mají v Česku nárok na podporu. Mohou se tak dočasně octnout bez příjmu. O peníze však nakonec nepřijdou, úřady práce jim je totiž nakonec vyplatí zpětně.

Podle nejnovějších statistik MPSV loni v cizích evropských zemích pracovalo 76 400 Čechů; za dva roky se tak jejich počet víc než zdvojnásobil. Čísla však nemusejí být přesná, v některých zemích totiž pracovníci nemusejí ukončení zaměstnání oznámit.

Nejvíc českých občanů loni působilo v Británii, bylo jich 30 000. V Německu loni úřady evidovaly téměř 13 600 Čechů. Třetím státem s největším počtem českých pracovníků bylo loni Irsko, kde pracovalo 12 000 lidí.