„V tomto měřítku je nezaměstnanost Romů ekonomický problém a nese s sebou značné a zbytečné náklady,” uvedla ředitelka Světové banky pro střední Evropu a pobaltské země Orsalia Kalantzopoulosová.

Podle studie by Romům pomohla zejména větší snaha úřadů práce lépe reagovat na požadavky trhu a zlepšit umísťování Romů a dalších znevýhodněných uchazečů o zaměstnání. „Úřady práce se v současné době jeví jako nedostatečně připravené k převzetí svého dílu povinností a existují důkazy o tom, že podpora Romů není příliš účinná,” stojí ve zprávě.

Podle expertů je třeba zvýšit zaměstnanost Romů nejen kvůli vysokým nákladům, ale také vzhledem ke stárnutí populace. Kdyby pracovalo více Romů, nepotřebovalo by totiž Česko v takové míře doplňovat nedostatek pracovníků cizinci.

Pomoci může nová agentura

Ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková (SZ) řekla, že snaha o větší zapojení Romů do trhu práce je jedním z úkolů nově vzniklé Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. „Chceme přerušit tu neblahou tradici, kdy nám roste třetí generace (Romů), která neviděla své rodiče pracovat,” prohlásila.

Romové jsou podle zprávy bez práce často kvůli nízké kvalifikaci; od dalšího hledání práce je odrazují i jejich předchozí neúspěchy při hledání zaměstnání. Největší obtíže při hledání práce mají lidé ze sociálně vyloučených lokalit; až 40 % z nich podle odborníků trpí funkční negramotností. Podle studie jich má 60 % základní vzdělání, 14 % vychodilo pouze zvláštní školy.

Vzdělanost Romů klesá

Větší roli by ve snaze o překonání sociálního znevýhodnění romských dětí podle expertů měly proto hrát školy. Studie zjistila, že vzdělanost Romů po generacích nejen neroste, ale dokonce klesá. Podle studie tak na stovku středoškolsky vzdělaných romských otců připadá 54 % synů se základním vzděláním.

Romy od hledání zaměstnání často odrazují také jejich dluhy. Výrazně zadlužení lidé se proto brání přijmout zaměstnání, neboť by jim jejich příjmy mohli zabavit exekutoři.

Experti proto doporučují, aby stát aktivně zaměstnanost Romů zvyšoval zvýšením minimální odměny za práci a individuálním přístupem úřadů práce k potřebám jednotlivých znevýhodněných klientů. Zatímco dnes na jednoho poradce z úřadu práce připadají dvě stovky lidí, podle doporučení Světové banky by toto číslo mělo klesnout na polovinu. Snaze o zvýšení počtu zaměstnanců pracovních úřadů však brání záměr státu snižovat počty úředníků.