O každého uchazeče o zaměstnání se ve Španělsku stará speciální poradce, napsal Špidla. Připraví ho na pohovor a pokud uchazeč uspěje, ještě se mu nějaký čas věnuje, aby se předešlo případným problémům. "Rozšířeným problémem totiž bývá nejen nízká kvalifikace, ale i nerozvinuté sociální dovednosti - jako třeba schopnost prezentovat se při pohovoru, zapadnout do kolektivu a podobně," uvedl Špidla.

Organizátoři španělského programu podle něj navíc dbají na to, aby zaměstnavatelé zájemce neodmítali jen proto, že jsou Romové. Důležité je podle Špidly také to, že se Romové ucházejí o běžná místa a nevytvářejí se pro ně zaměstnání uměle. "Potěšilo by mě, kdyby se tím inspirovaly i ostatní země. Zkušenosti a studie totiž ukazují, že opačná cesta - tedy cesta drastického osekávání sociálních dávek - je slepá ulice," míní eurokomisař.

Zaměstnávání Romů se řeší dlouhodobě

Romskou problematikou se nedávno v Bruselu zabývalo první setkání Evropské unie věnované Romům, které organizoval Špidlův úřad. Předseda Evropské komise José Barroso na něm řekl, že miliony Romů v EU žijí v podmínkách, které jsou v 21. století nepřijatelné. Řešením je podle něj konstruktivní podpora vzdělávání či podpora zaměstnanosti, která vezme v úvahu kulturní rozdíly Romů. Komise již nyní ze strukturálních programů podporuje řadu aktivit určených na pomoc této menšině.

Situace v některých evropských zemích, zejména v postkomunistických státech ale stále není dobrá. Podle účastníků summitu proto velkou zodpovědnost za situaci Romů mají i vlády jednotlivých členských států.

Romům pomáhá i nadace

Napomoci by tomu měla i takzvaná dekáda romské inkluze, kterou iniciovala nadace miliardáře a filantrope George Sorose a Světová banka. Jde o mezinárodní program, který začal v roce 2005 a do nějž se zapojilo i Česko. V ČR se zaměřuje na vzdělávání, zaměstnanost, bydlení a zdraví. Vláda nicméně letos v srpnu uvedla, že přesně neví, jestli se jí úkoly uvedené v dekádě daří plnit. Podle hodnotící zprávy o jejím naplňování v roce 2007 chybí jakákoli statistická data a kvalitativní hodnocení u většiny úkolů.

V České republice podle dva roky staré analýzy existují více než tři stovky ghett, v nichž žije zhruba 80 000 lidí, převážně Romů. Romové v Česku rovněž čelí problémům se vzděláním. Podle nedávné sondy provedené Nadací rozvoje občanské společnosti jsou romské děti z ghett ve škole méně úspěšné než jejich vrstevníci. Dalším velkým problémem, který sužuje české Romy, je nezaměstnanost.

Situace na Slovensku

Na Slovensku žije podle odhadů kolem 400 000 Romů, z toho asi třetina v chatrčích na okrajích obcí a měst, mnohdy bez vodovodu, elektřiny a kanalizace. I slovenské Romy trápí především nevyhovující bydlení a z něj vyplývající izolace, nezaměstnanost a omezený přístup ke vzdělání.

"Fakt, že mnoho Romů žije v Evropě 21. století v téměř středověkých podmínkách je ostudou nás všech. Proto považuji za nepřijatelné, když politika tyto podmínky konzervuje nebo dokonce ještě zhoršuje. To, co je potřebujeme, je pragmatický přístup. Třeba jako ve Španělsku. Žádné zatracování, žádné romantizování. Jen pomoc šitá na míru," uzavřel Špidla.