Podle Sezemského má změna dosavadní legislativy přinést zejména větší pružnost úpravy pracovního poměru, liberalizaci pracovního práva a zpřesnění jeho výkladu i "vyčištění" textu od nadbytečných ustanovení.

Nová úprava by měla nahradit dosavadní zákoník práce, který i přes prezidentovo veto v parlamentu prosadila těsně před volbami v roce 2006 ČSSD spolu s komunisty. Začal platit loni v lednu, Ústavní soud však letos v březnu 11 jeho ustanovení zrušil. Týkala se například pravomocí odborů či vazby pracovního kodexu na občanský zákoník.

Požadavek na zrušení či změnu asi tří desítek ustanovení k Ústavnímu soudu podali poslanci nynějších vládních stran. Rovněž ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) zákoník od počátku kritizoval. Loni předložil novelu zákona, která měla zásadní nedostatky odstranit; v platnost vstoupila od letošního ledna. Připravovaná novela zákona bude podle Nečase koncepční, přesto údajně nehrozí, že by podle ní zaměstnanci neměli dostatečnou ochranu.

Navrhovaná novela zákona se přesto nelíbí odborářům, podle nich je pro zaměstnance nevýhodná. Odborářští předáci již v září varovali, že v případě, že vláda nepřistoupí na jimi navrhované změny legislativy, nevylučují ani generální stávku.