„Je to sice krajní varianta, ale pokud se to nepodaří klidným způsobem, jsme schopni demonstrativní formou své požadavky zveřejnit a prosadit, aby veřejnost věděla, že záchranka tyto výhody nikdy neměla; teď se snažíme alespoň o to málo," doplnil Oldřich Škorňák ze zdravotnické záchranky Zlínského kraje.

Uvedl, že záchranáři už požádali o podporu politické grémium KDU-ČSL, s předsedou lidovců Jiřím Čunkem jednali a on jim slíbil, že jejich požadavek při projednávání této reformní normy ve vládě podpoří. Ministerstvo zdravotnictví pošle tři reformní zákony legislativní radě vlády i kabinetu počátkem příštího týdne. Do sněmovny by se mohly dostat v říjnu. Na tu dobu také chtějí zorganizovat odbory své protesty.

Hasiči a policie sociální program mají

Na rozdíl od dalších složek integrovaného záchranného systému, kam patří vedle záchranky také policie a hasiči, nemají záchranáři zatím žádný zákon, tedy ani zákonem garantovaný sociální program. Chtějí mít jistotu pro případ úrazu, předčasného odchodu do důchodu nebo nemoci a chtějí finanční jistoty pro případ úmrtí i pro své rodiny.

Žitníková uvedla, že kromě chybějícího sociálního programu vadí odborům na zákoně i to, že jednotlivé záchranky by mohly fungovat v podobě akciových společností. Obávají se privatizace. Nesouhlasí ani s tím, aby výjezdová stanoviště záchranek mohla být nasmlouvána s jinými poskytovateli, což podle nich nabourá nynější dobře fungující systém.

Ministerstvo zdravotnictví odmítlo zařadit sociální program do zákona o zdravotnické záchranné službě s vysvětlením, že záchranáři nejsou zaměstnanci ve služebním poměru jako policie či hasiči. „Jsme si toho vědomi, proto sociální program nenavrhujeme v plném rozsahu, jako mají policie a hasiči," reagovala Žitníková.

S výhodami by přišly i nevýhody

Podle ředitele Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje Roberta Zelenáka by se organizace záchranné služby neměla míchat se sociálním programem pro záchranáře. Odboráři by si měli uvědomit, že s výhodami by „služebním" zákonem se sociálním programem získali i nevýhody, jako je například 150 hodin přesčasů zadarmo.

Ministerstvo odborářům doporučilo, aby netrvali na zakotvení sociálního programu do zákona, ale vyjednali si ho v kolektivních smlouvách. Znamenalo by to novelu zákoníku práce. To podle Žitníkové není průchodné: záchranky by musely hradit tento program z vlastních zdrojů. Kdyby byl v zákoně, platil by ho stát.

Za rizikové považují odbory i to, že by se sociální program domlouval každý rok znovu s novou kolektivní smlouvou. Výhody v jednom roce zakotvené by v dalším roce nemuseli zaměstnanci mít.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče napsal koncem srpna Julínkovi dopis s žádostí, aby svolal mezirezortní jednání k sociálnímu programu pro záchranáře. Do měsíce čekají odbory odpověď. V mezidobí chtějí předložit svůj požadavek také na tripartitě.