Podíl vysokoškoláků mírně stoupl už v minulém roce, kdy dosáhl 13 %, tehdy přesně poloviny průměru OECD. Podle letošní zprávy má terciální vzdělávání v Česku 15 % obyvatel ve věku 25 až 34 let. „Zatímco jak v zemích OECD, tak v zemích EU, je to přes 30 %. Takže tam máme ještě ledacos dohánět,“ řekla Michaela Kleňhová z ÚIV.

Dobré výsledky však Česko má u středního vzdělání, kde převyšuje průměr OECD. „Aspoň středoškolské vzdělání, tedy od učebního oboru výše, má 94 % obyvatel,“ uvedla Kleňhová. V zemích OECD absolvovalo alespoň střední školu či učiliště o 24 % populace méně.

Vysokoškoláci snáze hledají uplatnění

Podle Kleňhové je také podstatné, zda vzdělání lidé najdou uplatnění. V Česku se podle ní nikdo s diplomem nemusí obávat, že bude zastávat nekvalifikované místo. „I když bude přibývat lidí s terciárním vzděláním, kvalifikovaná místa budou mít zajištěna,“ řekla. Kvalifikované pozice tvoří totiž v ČR 40 % pozic na trhu práce a lidí s vysokoškolským vzděláním je zatím jen 14 %. Ve vysoce kvalifikovaných pozicích pracuje 95 % graduovaných Čechů, v zemích OECD je to o deset procent vysokoškoláků méně.

Stále platí, že čím vyšší vzdělání, tím nižší míra nezaměstnanosti a tím vyšší platy. Ukazuje se prý dokonce, že i pro čtyřicetiletého pracujícího se uprostřed jeho kariéry ještě vyplatí začít studovat. Klenbová ale upozornila, že ženy s obdobným vzděláním vydělávají obecně pořád méně než muži, a to ve všech zemích OECD. V Česku dosahují příjmy žen 69 % platu mužů. Například v Koreji dostávají třicátnice průměrně 51 % příjmu mužů, v Lucembursku, kde je tento rozdíl nejmenší, mají ženy 84 % mužských platů.

Vysokou školu začne v Česku podle dnes zveřejněné zprávy studovat 50 % mladých lidí a 29 % ji dokončí. V zemích OECD je to v obou případech zhruba o šest procent více.

Zpráva OECD také ukázala, že ČR dosud zaostává za průměrem OECD ve výdajích na žáka ve všech úrovních vzdělávání. Země OECD vynakládají celkově na vzdělávání v průměru asi 6,4 % HDP, Česko pouze 4,6 %.