Do konce loňska se příspěvek na zaměstnávání handicapovaných stanovoval z průměrné mzdy. Loni tak firmy na těžce postiženého zaměstnance získávaly asi 13 000 korun, na ostatní handicapované asi 6500 korun. Vládní reforma vyšší příspěvek od letoška snížila. Firmy ho navíc mají dostat jen podle skutečně vynaložených nákladů na mzdy a odvody. Další úpravy mají podle autorů ještě víc podpořit zaměstnávání lidí s postižením.

Firmy, které přijímají lidi s nejtěžším zdravotním handicapem, by ale mohly od ledna o peníze od státu úplně přijít. Neměly by je dostávat na pracovníky, kteří pobírají příspěvek na sociální služby ve výši 11 000 korun. Úprava by měla podle navrhovatelů zabránit zneužívání financí na zaměstnávání handicapovaných.

Zdravotně postižení záměr státu ostře kritizují

Národní rada osob se zdravotním postižením záměr zrušit příspěvek ostře kritizovala. Chce se obrátit na senátory, aby paragraf ze zákona vypustili. "I když některé firmy mohly naoko zaměstnávat nemohoucí lidi z ústavů a inkasovat za ně peníze, nelze paušalizovat. U kvadruplegiků (s ochrnutím všech končetin), kteří pracují hlavou, nechce stát nyní zaměstnávání podporovat. To je evidentní diskriminace nejvíc postižených lidí," řekl šéf rady Václav Krása.

Podle něj by tak stát přestal podporovat zaměstnávání například u vysokoškoláků, kteří ochrnuli po havárii. Krása dodal, že takových zaměstnanců není zas tak mnoho, aby na výdajích na příspěvky státní rozpočet výrazně ušetřil.

Předseda rady se obává toho, že pokud by firmy podporu přestaly dostávat, ztratí zájem těžce handicapované přijímat. Pokud by novela se zrušením příspěvku za lidi s nejtěžším postižením začala platit, je rada podle Krásy připravena stěžovat si u Ústavního soudu. Zákon bude ještě schvalovat Senát a pak ho dostane k podpisu prezident.

Na konci června evidovaly úřady práce 60 126 postižených lidí bez práce. To je pětina nezaměstnaných. O rok dřív bylo v evidenci 67 701 handicapovaných bez místa. Bylo to 18 procent nezaměstnaných.