"Pokles o 46 000 je razantní. Zpřísňující opatření vládního stabilizačního balíčku (reforma) jednoznačně přinášejí pozitivní výsledek," řekl Nečas. Reforma od letoška zpřísnila podmínky pro získání sociálních dávek, a také je snížila dlouhodobě nezaměstnaným, pokud o práci neusilují.

I když podle odborníků byly změny potřebné a zvýšily motivaci k práci, za poklesem dlouhodobé nezaměstnanosti je spíš hospodářský růst a velká poptávka po pracovních silách. Zaměstnavatelé si již delší dobu stěžují na nedostatek pracovníků. Místo tak našli i lidé, kteří ho předtím dlouho marně hledali.

Po reformě se těm, kteří jsou déle než rok bez práce a aktivně si ji nehledají, od ledna dávky vypočítávají jen z existenčního minima 2020 korun. Toto ustanovení se netýká osob nad 55 let, postižených a rodičů dětí do 12 let. Do konce loňska se navíc po více než roční nezaměstnanosti zvedaly dávky o 600 korun. Toto ustanovení se zrušilo. Podle ministerstva práce nabádalo k tomu, aby lidé zůstávali bez práce co nejdéle.

Za tři roky klesla nezaměstnanost o 40 procent

Dlouhodobá nezaměstnanost dosáhla vrcholu v prvním čtvrtletí 2005. Tehdy bylo déle než rok bez práce téměř 222 300 mužů a žen. Od té doby jich ubývá. Za tři roky se počet snížil zhruba o 95 000. Poklesl tak o více než 40 procent. Jen letos ve druhém čtvrtletí si našlo práci kolem 14 000 dlouhodobě nezaměstnaných.

Dlouhodobá nezaměstnanost trápí víc ženy než muže. V červnu 2005 tvořily zhruba 56 procent dlouhodobě nezaměstnaných. Déle než rok bez práce jich bylo přes 119 200. Za tři roky se jejich počet snížil zhruba na 66 500. Podíl ale vzrostl. Ženy představují už 59 procent osob, které jsou bez místa déle než 12 měsíců.

Nečas chystá od ledna další úpravy. Podpora v nezaměstnanosti by se měla zkrátit o měsíc. Změnit by se měla i její výše. V prvních čtyřech měsících by měla být vyšší než dosud, poté nižší než nyní. O změnách by měla v pátek rozhodovat sněmovna.