Aktuální statistiky dokazují, že zejména v nových spolkových zemích začíná přibývat neobsazených učebních míst. Na mladé uchazeče jich marně čeká kolem 1500. Například jenom v Chotěbuzi nyní zůstává neobsazeno přes 170 učebních míst, což je dvojnásobek oproti loňskému roku.

"Za dva až tři roky to bude ještě horší," obává se předseda chotěbuzské živnostenské komory Peter Dreissig. V Německu totiž kvůli slabým populačním ročníkům klesá počet dětí ukončujících povinnou školní docházku.

Ještě před deseti lety bylo ve východních spolkových zemích 250.000 uchazečů o učební místa, kdežto v září jich bude podle odhadů jen 135.000. To je pokles o 46 procent. "Momentálně nemáme žádný recept, jak s problémem nedostatku odborných sil na východě naložit," přiznává Friedrich Esser z německého ústředního svazu německých živnostníků (ZDH).

Výměně učňů brání uzavřený pracovní trh

Vzhledem k tomu, že se nedá očekávat obrácení trendu, kdy mladí lidé odcházejí za prací z východních částí Německa do západních, uvažují východoněmecké živnostenské firmy už nyní o nabírání polských učňů. Šlo by o výměnu učňů, která se osvědčila například v příhraničních regionech sousedících se státy Beneluxu. Zatím se ale nedospělo dál než k pilotním projektům regionálních živnostenských komor a podpisu několika smluv o přeshraniční spolupráci ve vzdělávání.

Pro polské i české učně přitom německý pracovní trh není volně přístupný, neboť se na ně vztahují omezení, jimiž Německo chrání svůj pracovní trh a která chce ponechat v platnosti až do roku 2011, byť se od nového roku regulace přestane vztahovat na vysokoškoláky.