Článek
Poslankyně tvoří 15,5 procenta členů sněmovny, senátorky 13,6 procenta členů horní komory. V krajích političky představují patnáctiprocentní menšinu. Nejvíce žen figuruje v obecních zastupitelstvech. I tak se ale jedná jen o čtvrtinu zastupitelů.
Podle Smiggelsové ženy znevýhodňuje mimo jiné způsob, jakým strany vybírají kandidáty na volební listiny. "Nejedná se o jednoznačnou, formalizovanou a transparentní záležitost," řekla Smiggelsová. V rámci neformálních jednání se straníci mezi sebou dohodnou, na schůzích už se pak prý schvalují předjednaná jména.
Ženám v politice nejvíce přejí zelení, nejméně lidovci
Podle Smiggelsové se politické strany liší v přístupu k ženám v politice. Tradičně nejvstřícnější je prý Strana zelených, která využívá pozitivní opatření k nominacím žen. "V každé trojici kandidátů musí být alespoň jeden opačného pohlaví," vysvětlila analytička. Jistou formu doporučení pak využívají také komunistická a sociálně demokratická strana.
Naopak nejméně šancí dávají svým členkám strany lidová a občanská demokratická.Zvlášť zarážející je to podle Smiggelsové u lidovců. Jejich členskou základnu tvoří ženy z více než poloviny. Přesto například v letošních krajských volbách, které Česko čekají na podzim, nominovala strana na prvních deset míst svých kandidátek jen 13 žen, to je deset procent.
České země patřily od počátků ženské emancipace k průkopnickým zemím. První žena byla do tehdejšího českého zemského sněmu zvolena v roce 1912. Spisovatelka Božena Viková - Kunětická nicméně do sněmu nevstoupila, protože jí místodržitel kníže František Thun odmítl vydat potřebná osvědčení. Plná politická práva získaly české ženy ústavou v roce 1920.