Japonští pracující (doposud pověstní workoholici ochotní obětovat v zájmu své firmy osobní život), zvláště ti mladší, teď přikládají větší význam času strávenému s rodinou a finanční odměně. Procento zaměstnanců spokojených s tempem zvyšování platu pokleslo z 15,7 procenta v roce 1990 na 6,2 procenta v roce 2005.

Počet těch, kteří jsou spokojeni s možností vzít si dovolenou, se ve zmíněných letech snížil ze 22,4 procenta na 18,3 procenta. Svědčí to o obtížích, které Japonci vzhledem k velkému pracovnímu vytížení a tlaku ze strany šéfů mají při vybírání celé dovolené, na niž mají nárok.

"Zdá se, že pracující chtějí mít víc času pro sebe a přikládají stále větší význam svým emocionálním potřebám než potřebám materiálním," konstatoval jistý činitel japonského ministerstva zdravotnictví.

Mladá generace dává před prací přednost životu

Tato zjištění jsou podle ekonomů připomínkou problémů, s nimiž se společnosti na pozadí stárnoucí populace a zmenšující se pracovní síly potýkají při získávání nových talentovaných zaměstnanců.

"Společnosti kdysi mohly lákat nové talenty na vysoké platy," konstatuje ekonomka výzkumného ústavu Mitsubishi Research Institute Saori Cuikiová. "Pracující teď ale chtějí víc a to dělá korporačním stratégům těžkou hlavu."

Mladí zaměstnanci podle ní začali v posledních letech dávat přednost bezstarostnějšímu životnímu stylu, přeskakují z jednoho zaměstnání na částečný úvazek do jiného nebo zaměstnání na plný úvazek po pouhých několika letech opouštějí. Analytici varují, že tento trend je pro japonský pracovní trh v dlouhodobé perspektivě nepříznivý, protože povede k nedostatku kvalifikovaných pracovníků.