„Za dvanáct let jsem nezažil tak složité projednávání, které bylo dáno i tím, že se Sněmovna vyjadřovala k 59 návrhům zákonů, které pokrývají prakticky celou sféru našeho života,“ uvedl Langer. Reformu označil za jedinečný krok v porevoluční historii české policie. Ta podle něj doposud funguje v organizační struktuře z roku 1960, špatně komunikuje s partnery i veřejností a zaostává svým vybavením.

„Nesdílím optimismus ministra Langera. To, co se mu podařilo prosadit, k mnoha pozitivům nepovede,“ namítá opoziční poslanec Jeroným Tejc (ČSSD). „Zákon, který byl navrhován, doznal tolika změn, že se divím, že ho pan ministr z parlamentu nestáhl a nepřepracoval,“ podotkl Tejc.

Z mnoha předem vyhlášených záměrů muselo ministerstvo vnitra skutečně slevit. Neprošel například návrh, aby pojišťovny získaly přístup k počtu trestných bodů u řidičů, a to hlasy poslanců napříč politickým spektrem.

„Vedlo by to pouze ke zdražení povinného ručení, aniž by za to pojišťovny cokoli nabízely,“ říká Tejc. „Podařilo se nám také zabránit, aby lidé museli platit za výjezd policie k nehodě, i když jsme v této souvislosti nedosáhli úplného zrušení limitu pro výši škody způsobené při autohavárii,“ dodává poslanec.

V návrhu tak zůstal 100tisícový limit pro škodu nutnou k přivolání policie. Původní návrh počítal s hranicí 260 tisíc. „Je to soukromoprávní událost a pojišťovny si budou dobře hlídat, kdo je viníkem a z čího plnění bude škoda uhrazena,“ obhajuje zvýšení limitu z 50 tisíc korun na dvojnásobek Langer.

Vládě se nepodařilo prosadit ani odborníky kritizovaný návrh, aby měření povolené rychlosti na silnicích směly provádět soukromé firmy.

Naopak v průběhu projednávání byla ze zákona vyškrtnuta tato pravomoc i pro strážníky městských a obecních policií.

V rámci „odbřemenění“ policie od přebytečných činností prosadil Langer zrušení doručování soudních obsílek policisty nebo asistenci sboru na sportovních utkáních.

„Ne že bychom tyto činnosti nechtěli vykonávat, ale není obvyklé, abychom je vykonávali. Moderní bezpečnostní sbory ve světě je nevykonávají,“ kvituje změnu policejní prezident Oldřich Martinů. Součástí reformy je i snížení počtu zaměstnanců ministerstva vnitra a policejních řídicích funkcionářů.

Na vnitru slibuje Langer do konce letošního roku odchod pětiny zaměstnanců ve srovnání s personálním stavem z konce roku 2006. Propouštění se dotkne téměř pěti set osob.

K 1. lednu bude také v Policii ČR zrušeno 350 řídicích pozic.

Policie bude od roku 2009 do roku 2012 postupně reorganizována z osmi na čtrnáct krajských správ. Krajští ředitelé budou podle navrhovatelů přirozenými partnery hejtmanů a dalších složek integrovaného záchranného systému, tedy hasičů a záchranné služby, kde už krajská struktura kopíruje vyšší územně samosprávní celky.

Reorganizace má stát necelou miliardu korun, podle policejního prezidenta Martinů si na část nákladů resort vydělá prodejem zbytného majetku. Například prodejem budovy v Karlových Varech prý získá kolem 300 miliónů korun.

Reformu policie vyhlásil Ivan Langer po volbách v roce 2006. Na podzim ministerstvo vnitra zpracovalo analýzu činnosti policie, z níž při tvorbě reformy vycházelo. V roce 2007 probíhala podle Langera legislativní příprava a letos má být definitivně schválena. Pokud návrh projde Senátem a podepíše ho prezident, vstoupí v platnost v lednu 2009.