Podle některých studií chrání brýle hlavně před oslněním a mnohem menší význam mají pro ochranu před UV zářením. Oko je prý chráněno vlastní čočkou. "Světlo, a tedy i UV záření, procházejí nejprve rohovkou a dále přes čočku. Ta je schopna UV záření eliminovat, tím dělá oku stejnou službu, kterou nabízejí sluneční brýle," popsal oční lékař Josef Hycl.

V práci, na horách, u moře i při sportu

Podle něj by ale lidé neměli odkládat sluneční brýle jako nepotřebnou pomůcku. Jsou nezbytné ve vyšších nadmořských výškách. Samozřejmostí by měly být pro pro horolezce. Bez brýlí se nedá lyžovat na ledovci, kde se spojuje silný sluneční svit, odraz paprsků od sněhu a velká nadmořská výška.

U moře zase je rizikový odraz paprsků od vodní hladiny nebo i bílé stránky knížky, kterou si člověk na pláži čte. Na sluneční brýle by měli myslet také řidiči a sportovci. Ochrání jim zrak před oslněním, ale i před zraněním.

Ozáření duhovky může být velmi bolestivé

Sluneční brýle by také měli nosit lidé trpící například zánětem duhovky. Nadměrné stahování svalů oka jako reakce na sluneční záření může být pro ně bolestivé. Rohovka poškozená sluncem bolí, řeže a pálí, víčko opuchne.

Nejhorší je to podle Hycla asi deset hodin po ozáření. Postižený by měl odpočívat, skrýt oči za tmavá skla. Úlevu přinášejí chladivé masti a oční kapky, které se dají koupit v lékárně. Hycl uvedl, že lépe než řešit bolest je poranění předcházet - pro jízdu na kole či lyžování jsou vhodné sluneční brýle chránící zrak i z boku.

Skla mohou mít jakoukoli barvu a není na závadu, když obsahují UV filtr. I když není nezbytný, je podle Hycla škoda očím dodatečnou ochranu odepírat. Sluneční brýle potřebují alergici a lidé s chronickým zánětem spojivek. Tmavá skla je chrání před ostrým světlem a přinášejí úlevu.