Nečas na semináři k návrhu novely penzijního zákona hájil vládní představu o penzijní reformě a při té příležitosti popsal současný stav. Kromě výše uvedených údajů mimo jiné řekl, že pro průměrnou důchodcovskou domácnost je státní průběžný penzijní systém zdrojem 96 procent příjmů.

Ministr by považoval za úspěch, kdyby se podařilo tento poměr změnit tak, aby tvořil průběžný pilíř zhruba 80 procent příjmů penzistů a zbývajících 20 procent by byl z doplňkových fondů, jako je penzijní připojištění.

Ministr uvedl, že v tuzemsku je deset penzijních fondů, které mají 3,9 miliónu klientů. Problém je podle něj v tom, že lidé si u nich spoří měsíčně průměrně zatím jen 496 korun, státní příspěvek je průměrně 104 koruny. Penzistů je v republice celkem 2,8 miliónu, výdaje na důchody činí 8,4 procenta hrubého domácího produktu.

Výhled: Do důchodu ve stále vyšším věku

Sněmovna momentálně projednává vládní novelu, která počítá mimo jiné s tím, že věk pro odchod do důchodu se bude dál zvyšovat. Bezdětné ženy, matky jednoho dítěte a muži by měli po roce 2030 chodit do důchodu v 65 letech.

Věk se má ale zvyšovat postupně, stejně jako se zvedá už od poloviny 90. let na 63 let. Nyní muži odcházejí do penze asi v 61 letech, bezdětné ženy v 60. Při započtení invalidních a předčasných penzí je ale podle Nečase skutečný průměrný věk odchodu do penze výše uvedených 58 let u mužů a 56 let u žen.

Novelu zvyšující administrativní hranici důchodového věku budou poslanci schvalovat asi v červnu. I dnešní seminář potvrdil, že odbory a opozice k ní mají mnoho výhrad. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch opět poznamenal, že například pro horníky by 65 let coby hranice důchodového věku znamenala, že řada z nich se penze nedožije.