V rámci unie jde o průměrný výsledek. "Členské státy EU by měly věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby se zachovaly jejich tvrdě nabyté vědomosti," uvedli evropští statistici. V souvislosti s tímto varováním Eurostat upozorňuje na vývoj v Japonsku, které trápí velmi rychlé stárnutí populace a s tím samozřejmě souvisí i rostoucí věkový průměr pracovníků v sektoru výzkumu a vývoje.

Japonsko se ovšem snaží dopady stárnutí zmírnit a pro své starší vědce má programy, které je mají udržet déle v pracovním procesu. V rámci Evropské unie se podíl vědců ve věku od 45 do 64 let pohybuje od 30 do 50 procent.

Nejstarší komunitu výzkumníků má Bulharsko, Finsko, Německo a Švédsko. Naopak nejmladšími vědci se mohou "pochlubit" Španělé, Irové, Portugalci, Kypřané a Řekové. Češi a Slováci patří spíše k horšímu průměru.

S věkem souvisí i "mobilita" vědeckých pracovníků. Stejně jako u celé řady profesí platí, že čím je člověk starší, tím méně je mobilní. Tedy ochotný cestovat za prací či střídat svá zaměstnání. Z tohoto ohledu se vymykají pouze Británie a Dánsko, kde je mobilita vysoká i u starších vědců. Eurostat to vysvětluje liberální politikou zaměstnanosti. Eurostat to vysvětluje liberální politikou zaměstnanosti.