Vyplývá to z výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), provedeného v únoru. Ze šetření vyplynulo, že jen devět procent občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy v Česku za vysoké, pětina občanů je považuje za přiměřené a 61 procent za nízké, z toho 24 procent dokonce za příliš nízké.

Daně lidí s průměrným příjmem jsou jako vysoké hodnoceny téměř polovinou (46 procent) respondentů a přibližně dvěma pětinami (39 procent) jako přiměřené. Za nízké je označují pouhá čtyři procenta dotázaných. Daně lidí s nízkým příjmem vidí téměř tříčtvrtinová většina občanů (72 procent) jako vysoké, 18 procent jako přiměřené a tři procenta jako nízké.

Lidé s nižšími příjmy by byli na bohaté přísnější

Analýza ukázala relativně největší a nejčetnější rozdíly v postojích, které se týkaly výše daní lidí s vysokými příjmy. Častěji názor, že pro tuto skupinu jsou daně vysoké, vyjádřili respondenti s vyššími příjmy, s dobrou životní úrovní domácnosti, absolventi vysokých škol, podnikatelé či vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci.

Naopak dotázaní s nižším příjmem, horší životní úrovní, důchodci či pracující v dělnických profesích považují daně lidí s vysokými příjmy za nízké.

U výše daní lidí s nízkými příjmy jsou názorové diferenciace v podstatě převrácené. Méně často za vysoké a častěji za přiměřené, či dokonce nízké je označují lidé s dobrou životní úrovní a vyššími příjmy. Dotázaní v opačném podstavení je častěji považují za nepřiměřeně vysoké.

Tři čtvrtiny dotázaných jsou pro progresivní zdaňování

Z analýzy vyplynulo, že u české veřejnosti převládá postoj představující podporu více či méně progresivního zdaňování příjmů. Celkem 75 procent dotázaných soudí, že by procento odvedené na daních u lidí s vysokými příjmy mělo být vyšší než u lidí s nízkými příjmy.

Relativně nižší podporu progresivního zdaňování příjmů šetření zaznamenalo mezi stoupenci ODS, podnikateli, vysoce kvalifikovanými nebo vedoucími zaměstnanci, absolventy vysokých škol a dotázanými s vysokou životní úrovní.